Článek
Talentovaný atlet, účastník juniorského mistrovství Evropy i světa, se chystal posunout v kariéře pod vedením olympijského vítěze Romana Šebrleho, ale v říjnu 2024 ho postihly zdravotní komplikace při soustředění v Tatrách. Diagnóza byla závažná.
Po několika hospitalizacích v březnu loňského roku podstoupil transplantaci kostní dřeně od dárce z Polska a nelehké dlouhodobé zotavování.
„Je to hodně náročný proces. Předchází jí přípravný týden, kdy jsem podstoupil jednu silnou chemoterapii a šest pobytů na Bulovce na radioterapii. K tomu ráno a večer ozařování a látka, které se říká králík. Výtažek protilátek z králíka, který vymýtí bílé krvinky, aby byla dřeň úplně čistá a mohly se uchytit kmenové buňky od dárce. Pak, když jsem přijel domů, měl jsem čtyři týdny teplot a nevěděl, co mi je, v krvi žádný zánět nebyl,“ líčil loni pro Sport.cz.
Během rekonvalescence si ale hledal příklady, kdo se dokázal po leukémii vrátit ke sportu. S pomocí Jana Koutníka, jenž na Českém atletickém svazu působí jako vedoucí oddělení mládeže, se postupně vracel k tréninku, samozřejmě s přihlédnutím k pokračující léčbě.
Našel si červnové Evropské hry transplantovaných v Nizozemsku, k nimž se po atletické stránce upínal. Jenže termín akce zapadl do extrémní vlny veder, kvůli nimž organizátoři část soutěží včetně Svobodova závodu na poslední chvíli zrušili.
Pro návrat si našel jiný šampionát, ještě symboličtější. Mistrovství republiky do 23 let se konalo v Táboře, odkud pochází. Organizátoři nachystali speciální vložený běh na 100 metrů.
Vedle 21letého Svobody se postavili jeho vícebojařští kamarádi i trenér Koutník, zraněný bývalý juniorský mistr světa Tomas Järvinen v cíli držel pásku, kterou symbolicky proťal jako první Svoboda.
V očích některých diváků se leskly slzy dojetí, soutěžící v ostatních sektorech přerušili koncentraci na své výkony a tleskali hrdinovi šampionátu.
Petr Svoboda se svými kamarády po závodním návratu.
„Neskutečné, kolik lidí mě přišlo podpořit, někteří plakali. V nemocnici jsem byl sám, mohla za mnou jen rodina a pár přátel. I když jsem cítil podporu na sociálních sítích od chvíle, kdy jsem oznámil, že mi byla diagnostikována leukémie, vidět je všechny na stadionu je něco jiného,“ vykládal nadšený Svoboda pro Český atletický svaz.
„Nevěděl jsem, jestli se mi návrat povede, ale sen se stal skutečností. Priority se mi proměnily. Ale i když atletika už není primárním bodem, tréninky miluju a chci se dál zlepšovat,“ vyprávěl atlet, jenž stovku zvládl v čase 11,72 s, i když o ten vůbec nešlo.
„Prostor pro zlepšení tam je. Myslel jsem, že to pro mě bude mnohem emotivnější a na startu budu plakat, ale ta atmosféra mě nabudila,“ líčil Svoboda, jehož cestu k návratu podrobně popsal Koutník v případové studii.
„Nevíme, zda se Petru Svobodovi návrat ke sportu po akutní lymfoblastické leukémii podaří v plné míře, ale už současný stav je velké vítězství,“ píše mimojiné v textu.
