Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) - V americkém Eugene se jim pokusí opět připomenout výrazným výsledkem. Už bez proslaveného nápisu Vyrvat nohy z pr… „Nevím, jestli by to mělo takovou sílu jako předtím. A není důležité si to napsat na číslo, ale hlavně to provést,“ usmívá se.
Stejně jako vloni přepočítává časový posun, kdy může po telefonu pozdravit syna. „Vychází to od rána do poledne místního času, pak jde spát. Voláme i víckrát za den,“ líčí třicetiletá běžkyně v Eugene, kde je o devět hodin méně než v Česku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na světovém šampionátu závodí i se svým partnerem Filipem Sasínkem, jehož čeká rovněž start na patnáctistovce. Dokonce jim tak proběhla hlavou myšlenka, že by syna vzali s sebou, ale přes dlouhé odloučení Mäki uznává, že by to bylo hodně složité.
„Musel by sem s námi jet ještě jeden člověk. Ale když jsem zažila všechny ty přesuny, které sotva zvládali dospělí, s dítětem by to bylo ještě horší,“ vyprávěla na tribuně stadionu Hayward Field před startem svého rozběhu.
To srpnové dějiště evropského šampionátu je pro Kaapovu cestu mnohem příhodnější. „Do Mnichova s námi pojede, budou tam i jeho prarodiče,“ těší se.
České mílařky Diana Mezuliáníková (vlevo) a Kristiina Mäki obhlížejí stadion Hayward Field.
Ostatně doma moc času přes sezonu netráví, krátce po mistrovství světa ji čeká další přípravný kemp v italském Melagu.
A tak je ráda, když může syna vzít na soustředění jako při závěrečném tréninkovém kempu před odletem do zámoří v Itálii, kde jí vydatně pomohla i fyzioterapeutka Veronika Anna Kotrnochová. „Filip závodil na mistrovství republiky a Verča věděla, že budu ve větší psychické pohodě, když ho tam budu mít,“ vysvětluje.
V kombinování atletické a mateřské role už se tak Mäki zaběhla, byť připouští, že druhý rok je složitější. „Vloni byl Kaapo v kočáře, kde jsem ho nechala, a víc spal. Teď chce taky běhat, to je náročnější,“ usmívá se.
