Hlavní obsah

Dvojnásobná olympijská vítězka Semenyaová do budoucna plánuje závodit na silnici

Dvojnásobná olympijská vítězka v běhu na 800 metrů Caster Semenyaová, která nesmí ve své výstavní disciplíně závodit kvůli příliš vysoké hladině testosteronu, do budoucna plánuje přechod na silnici. Pro jihoafrickou běžkyni, jež se odmítá podrobit hormonální léčbě a zatím se nedokázala prosadit ve vytrvalostních bězích na dráze, je inspirací světový rekordman v maratonu Eliud Kipchoge.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Caster Semenyaová na archivním snímku během Kontinentálního poháru v Ostravě.

Článek

Trojnásobná světová šampionka bude letošní mistrovství světa stejně jako to v roce 2019 sledovat jen z domova. Na africkém šampionátu skončila v závodě na 5000 metrů šestá za 16:03,24, což bylo daleko od limitu 15:10,00. "Mistrovství světa letos nebyl opravdový cíl. Byl by to spíš bonus, kdybych se tam dostala," řekla BBC Semenyaová.

Ve vytrvalostním běhu, kam se nuceně přesunula, se pořád cítí jako nováček. "Mám čtyřletý plán, abych zjistila, jestli jsem schopná v tom pokračovat, pak se přesunu na silnici. Cílem je být schopná udržet tempo, být schopná stabilně běžet v jednom tempu. Učím se. Nesrovnávám se s lidmi, kteří běhají 5000 metrů více než deset let. Vytrvalostnímu běžci trvá čtyři roky, než je skvělý. Jsem jako dítě, které se učí chodit," líčila.

Inspiruje ji kariéra hvězdného Keňana Kipchogeho, který po začátcích na dráze vyhrál dvakrát OH v maratonu. "Eliud Kipchoge byl závodník na 5000 metrů a získal na této distanci jen jeden světový titul, než šel a stal se nejlepším maratoncem historie," konstatovala.

Sama ještě nevzdala právní bitvu, v níž dlouho marně usiluje o zrušení zákazu Světové atletiky, která vyloučila atletky s příliš vysokou hladinou mužských hormonů způsobenou odlišným sexuálním vývojem ze závodů na tratích od 400 metrů po míli. Mezinárodní federace při jeho zavedení v roce 2019 argumentovala odbornými studiemi, podle nichž měly tyto závodnice ve srovnání s běžnými ženami výhodu.

Semenyaová prohrála u sportovní arbitráže CAS i švýcarského federálního nejvyššího soudu. Obrátila se na Evropský soud pro lidská práva, který její kauzu stále řeší. "Nikdy nepřestaneme bojovat. V tuhle chvíli to není o mně, ale o dětech, které přicházejí a budou čelit stejnému problému. Je spousta dětí, které chtějí závodit na čtyřstovce, osmistovce a patnáctistovce, ale nesmějí. Říkají, že sport je pro všechny, ale v tuhle chvíli pro všechny není," rozčilovala jednatřicetiletá Jihoafričanka.

Takzvané testosteronové pravidlo postihlo i jiné africké běžkyně. Mladé Namibijky Christine Mbomaová a Beatrice Masilingiová se jen několik týdnů před loňskou olympiádou dozvěděly, že nesmějí nastoupit do závodu na 400 metrů. Obě se proto přihlásily na dvoustovku, kde Mbomaová získala stříbro. Úspěšný přechod z osmistovky mezi vytrvalkyně na rozdíl od Semenyaové absolvovala stříbrná olympijská medailistka z Ria Francine Niyonsabaová, která loni vyhrála v pětikilometrovém závodě Diamantovou ligu.

Reklama

Související témata: