Hlavní obsah

Formanová: Zvažuji pokračovat jen kvůli olympiádě

Ludmila Formanová byla ještě před pár lety hvězdou české atletiky, která pod vedením legendární Jarmily Kratochvílové získala dva tituly mistryně světa. Slibnou kariéru ale zbrzdila řada zranění a poté i mateřství. Když se pokusila na ovály vrátit, ozvaly se zdravotní problémy znovu. V současnosti proto důkladně zvažuje, zda bude ještě v atletické kariéře pokračovat.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Ludmila Formanová

Článek

Jak to momentálně vypadá s pokračováním vaší kariéry?

Ještě nejsem úplně rozhodnutá, jestli budu v létě závodit. Budu teď samozřejmě chodit běhat, a během několika dnů nebo týdnů se rozhodnu. Nechci udělat nějaké unáhlené rozhodnutí.

Pokud se rozhodnete nepokračovat, znamenalo by to definitivní konec vaší atletické kariéry?

Ano, skončila bych. A věnovala se synovi. Když jsem byla sama, tak jsem to tak ještě nevnímala. Ale teď bych samozřejmě raději byla s ním. Čas je teď pro mne mnohem dražší.

Co váš partner, mluví vám do rozhodování?

Partner to nechává spíš na mně. Loni jsem mohla běhat jen díky tomu, že měl takovou práci, při které mohl malého hlídat. Nechtěla jsem totiž syna svěřit nějaké chůvě, v tom případě bych už asi nezávodila. Spíše má o mne strach kvůli zdraví.

Je tím posledním hnacím motorem k pokračování v kariéře olympiáda v Pekingu příští rok?

Právě kvůli Pekingu ještě konec kariéry zvažuji. Protože na olympiádě jsem zatím neměla moc štěstí (v Atlantě 1996 vypadla v semifinále, v Sydney 2000 dokonce už v rozběhu, pozn. redakce).

Nepřemýšlela jste o tom, že byste mohla napodobit  Kateřinu Neumannovou, která po mateřství získala ještě velké úspěchy?

Hodně jsme se o tom s Katkou bavily, i jsme si telefonovaly. Ale naše sporty jsou přece jen o dost odlišné. Běhání na lyžích a atletika se přece jen nedá moc porovnávat, u mne je to hodně o síle.

V sobotu se v Praze běží tradiční půlmaratón, jehož jste čestným hostem. Nechtěla jste se sama zúčastnit?

Chtěla jsem běžet. Ale nejdřív jsem měla chřipku, a teď zase angínu. Momentálně ještě dobírám antibiotika, takže to není možné.

Říkáte, že jste chtěla běžet. Chystala jste se na závod nějak speciálně?

Chtěla jsem to běžet v rámci tréninku. Ale nemyslela jsem na žádný supervýkon, hodlala jsem se ztratit v té mase lidí. Rozhodně jsem neměla v úmyslu lámat nějaké rekordy.

Jaké máte zkušenosti s delšími tratěmi?

Běžela jsem na podzim v tréninku „dvacítku“. Ale to bylo vyloženě v tréninkovém tempu, měla jsem to asi za hodinu čtyřicet.

A neuvažovala jste třeba někdy o tom, že byste přešla na delší tratě?

Na to už je u mne pozdě, na to už nemám věk (usmívá se).

Pražský půlmaratón společně s Romanem Šebrlem odstartujete. Už víte jak to bude probíhat?

Zatím vůbec netuším. Jestli třeba Roman vystřelí a já to odmávnu, nebo nějak jinak, nevím (směje se).

Související témata: