Článek
Budapešť (od našeho zpravodaje) ‑ Aby se pořadím posunula z jedenácté příčky výše, musela by se přenést i přes 465 cm, tedy výšku svého venkovního osobního rekordu z kvalifikace. To se svěřenkyni Štěpána Janáčka nepovedlo, když svou roli sehrála i nervozita.
Celkem třikrát v průběhu soutěže nevystoupala k laťce, na vině byl rozběh. „Jednou jsem byla daleko, podruhé moc blízko,“ povzdechla si. Rozběh má přesně vyměřený, i při rozcvičení vycházel dobře. „Ale pak se tam dala laťka a trošičku hrály roli nervy,“ neskrývala při svém zatím největším závodě kariéry.
„Přitom hlavu mám dobrou, třeba na třetí pokusy se umím vyhecovat, ale v rozběhu jsem dělala spoustu chyb,“ mrzelo jí. I kvůli hodně početnému fan clubu rodiny a blízkých, kteří do maďarské metropole dorazili.
„Byla tu celá rodina, i část ze Slovenska, přítel Ondra s bráchou, dědou a svým trenérem,“ vyjmenovávala Švábíková. A koučem jejího partnera není nikdo jiný než olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle, jenž před 25 lety v Budapešti závodil na mistrovství Evropy.
Desetibojař Kopecký pak spolu s trenérem Janáčkem u tabletu pomáhal natáčet skoky své přítelkyně. „Jen mě mrzí, že je tu pouze jako divák. Šampionát mu utekl v rankingu o jedno místo, přitom dva kluci nakonec nebudou startovat, ale už si do těch bloků neklekne,“ zalitovala.
Halovou českou rekordmanku čekají ještě dva závody, než se bude moct vrhnout do přípravy na další rok. Povzbuzena životní sezonou. „Určitě byla průlomová mezi dospělými. Konečně jsem se ustálila na výškách, kde potřebuju být. Teď už jen stavět další kameny,“ plánuje.
