Hlavní obsah

Oštěpařka Brejchová se po narození dcery vrací k atletice

Sympatická česká oštěpařka Nikola Brejchová, známá také pod svým dívčím jménem Tomečková, se na vrací k atletice. Po narození dcerky Valerie, se kterou se ve středu v Praze ukázala poprvé na veřejnosti, se atletka a maminka představí rovnou domácím fanouškům na skvěle obsazeném ostravském mítinku Zlatá tretra.

Článek

Jak proběhl váš půlrok od narození dcery Valerie?

Začala jsem trénovat hned po šestinedělí, ale takový ten normální oštěpařský trénink začal až v březnu, takže si dovedete představit, kolik mám asi natrénováno. Netuším, jak daleko na Zlaté tretře hodím, celá sezóna je pro mě jeden velký otazník. Řekla jsem si, že pokud nehodím limit na mistrovství Evropy, tak ukončím sezónu a připravím se až na tu další.

Jaký byl po porodu váš první hod?

Vypadalo to docela nadějně, ale oštěp je hrozně specifická disciplína. Neházím na metry, ale ten pocit, co jsem mívala dřív to rozhodně zatím není.

Stýskalo se vám po atletice?

Jsem s malou docela zaneprázdněná, prakticky dvacet hodin denně na nohou, ale na trénink se moc těším, protože vyskočím z toho zaběhnutého mateřského stereotypu.

Dcerka je klidná?

Myslím, že mám velice hodné dítě, skoro nepláče. Asi je to tím, že jsem měla velice klidné těhotenství.

Jak zvládáte roli matky kloubit s tréninkem?

Hrozně obdivuji Kateřinu Neumannovou, jak to tak v pohodě zvládala, protože je to opravdu náročné. K tomu máme ještě velkého psa, který potřebuje naběhat denně aspoň deset kilometrů. Někdy už toho mám opravdu plné zuby, ale to dítě vám to vynahradí. Když se usměje, tak najednou máte zase sílu.

Chcete startovat na olympiádě v Pekingu. Jste ochotná ještě dva roky podstupovat těžkou přípravu dohromady s mateřskými povinnostmi?

Já doufám, že čím bude Valerie starší, tím to bude lepší. Teď je úplně odkázaná na mě, ale moje maminka už půjde brzy do důchodu, tak mi pomůže. Zaměstnám prostě celou rodinu (smích).

Zlepšily se vám problémy se zády, které jste měla před přerušením závodní kariéry?

Já myslím, že ano, ale čím víc házím, tím to zase cítím. Není to ale v tom stádiu jako před těhotenstvím. Ten rok pauzy mi přeci jen pomohl všechny obtíže zregenerovat, ale myslím si, že za rok už to zase bude stejné, ale už si z toho nebudu dělat takovou hlavu. Prostě když to bude bolet, tak nepůjdu na trénink.

Berete už sport jinak než před mateřstvím?

Budu se určitě těšit na každý závod, ale hodlám si to víc užívat a nestresovat se tím, že musím hodit tolik a tolik. Půjdu do toho z čistou hlavou i když nervozita bude asi kolikrát veliká.

Jste ráda, že se vracíte k atletice zrovna před českými fanoušky v Ostravě?

Zlatá tretra je určitě úžasný mítink, ale možná bych radši chtěla, aby to bylo někde víc v ústraní a tolik se neřešilo, že se vracím. Ale vyšlo to takhle a třeba Ostrava přispěje k tomu, že se nahecuju a hodím víc. Je to možné, má to svoje pro a proti.

Myslíte si, že se ještě v této sezóně poměříte s rostoucí domácí konkurencí?

To záleží na tom, jestli se mi podaří splnit limit na mistrovství Evropy, který mají již Jarmila Klimešová s Barborou Špotákovou splněný. Ale to je jenom dobře, protože letos je dobrá šance se dostal do finále. Několik největších favoritek je zraněných a jestli holky letos neudělají medaili, tak už nevím, kdy jindy. Pro mě bylo by krásné se na ME dostat aspoň do toho finále, ale to je ještě moc daleko.

Reklama

Související témata: