Článek
Birmingham (od našeho zpravodaje) – Sestry pocházející z Kadaně zanechávají na atletických akcích stále výraznější stopu. Šestadvacetiletá Amálie po mládežnických triumfech vybojovala medaile na halovém mistrovství Evropy i světa, na olympiádě byla pátá, na mistrovství světa čtvrtá. Další zápisy plánuje přidat jako maminka.
Dvacetiletá Apolena si zatím připsala evropský juniorský bronz a osobní rekord 451 centimetrů, blíží se tak výkonnosti své sestry v jejích letech.
„Amálka je silovější typ. I díky tomu, že je vyšší, má ty páky trochu jednodušší. Apolenka je víc gymnastická a rychleji běží,“ srovnává obě Pavel Beran mladší, který Apolenu trénuje. Jeho otec Pavel Beran starší zase dovedl k mládežnickým úspěchům Amálii.
„Když do Apoleny dostaneme ještě víc síly, časem půjde ještě mnohem výš. Určitě se může k sestře přiblížit, nebo ji i překonat. A psychika? Hlavu mají všechny holky Švábíkovic nastavenou výborně a jsou super závodnice,“ usmívá se Beran mladší.
Obě sestry jsou si hodně blízké, podporují se a letos směřovaly k tomu, aby se v Birminghamu poprvé společně představily na vrcholné akci. Ale s ohledem na radostné očekávání Amálie a desetibojaře Ondřeje Kopeckého, společnou premiéru rády odloží.
„Když Amálka zjistila, že je těhotná, byla jsem na závodech, tak mě nechtěla stresovat a oznámila mi to druhý den,“ líčí Apolena. „Byl to šok, ale krásný, a já byla nadšená i za ni. Vím, že Amálka miluje děti, tak jsem byla dojatá a strašně jí to přála, v ten moment jsem ani na Evropu sama nemyslela,“ přiznává.
K nominaci ji posunuly letošní výkony v čele se skokem 451 cm na mítinku v Aténách. „V přípravě jsem měla natržený vaz v kotníku, tak jsem od sebe ani moc nečekala. Teď vím, že mám ještě na víc,“ troufá si.
Osobním rekordem dorovnala Danielu Bártovou, která byla v Česku na přelomu tisíciletí průkopnicí tehdy mladé ženské disciplíny a patřila do světové špičky. Ta se od té doby rovněž posunula, nicméně po konci éry Jeleny Isinbajevové nezažívá takový progres jako u mužů.
A tak se vzdálenost od úplné elity nemusí pro mladé tyčkařky zdát nepřekonatelnou. „V tyči hodně záleží na detailech. Můžete udělat jednu malou změnu a najednou vás vystřelí o deset centimetrů výš. Jako se mi to stalo v Tampere,“ připomíná juniorský evropský šampionát.
„Pořád je co zlepšovat a vím, že když jednou všechno cvakne, klidně můžu třeba 470 zvládnout,“ věří si na atak výšek, které v české historii zvládly jen české rekordmanky Kateřina Baďurová, Jiřina Kudličková a Amálie Švábíková.
Jenže podobné plány má víc mladých českých skokanek. Čerstvou juniorskou mistryní světa je Nicole Krutilová, evropskou šampionkou do 23 let Viktorie Ondrová… „Tyč se strašně posunula, i od doby, kdy já jsem byla dorostenkou,“ vidí Apolena Švábíková.
Čemu to přisuzuje? „Určitě je to trenéry, máme i dobré podmínky u nás na USK i na Dukle, co se týče doskočišť a haly,“ vypočítává důvody, proč v tyči patří Češky dlouhodobě do špičky.
„V Evropě dlouhodobě fungovaly tyčkařské školy v Rusku nebo Francii, my k nim měli blízko. A jako Češi můžeme vyniknout v disciplínách, kde jde o šikovnost a komplexnost, spíš než třeba ve sprintech, kde to s rychlými vlákny jde skoro samo,“ připomíná kouč Beran.
Amálie Švábíková se chce po narození potomka do tyčkařských sektorů vrátit..
Boj o finále čeká Apolenu Švábíkovou v Birminghamu v úterý večer. „Pomýšlím na postup. Šance bude, i když je nás tam spousta strašně vyrovnaných,“ ví. Na stadionu se bude moct spolehnout i na podporu své sestry, která kvůli ní a svému partnerovi Kopeckému dorazí.
„Nebude mi asi radit s technikou, ale dokáže mě uklidnit, abych zachovala čistou hlavu, umí mi říct, jak se ona cítila na závodech, to je pro mě strašně důležité. A občas mi dělá vlasy, tam možná přijde nachystat i účes,“ usmívá se mladší ze sesterského dua.
