Článek
Tatínek jí vodíval na Čokoládovou tretru, tradiční dětský předprogram hlavního mítinku, z něhož se nezřídka rekrutují pozdější účastníci Zlaté tretry. „Většinou jsme pak se spolužáky ze školy zašli koukat na závody,“ vzpomíná ostravská rodačka.
Ještě před rekonstrukcí Městského stadionu byla v zatáčkách místa ke stání, která se každý rok plnila. „Vyfasovali jsme staré noviny a ty dali na schody. A pak jsme u rovinky volali na atlety a snažili se ulovit co nejvíc podpisů,“ vybavuje si, jak získala třeba autogram překážkářského rekordmana Jiřího Mužíka.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A samozřejmě sledovala i Jana Železného, svého současného kouče a ředitele mítinku. Byť Ogrodníková bývala v mládežnických letech úspěšnou vícebojařkou, své první starty na Tretře sbírala nad překážkami.
Svůj úplně první závod vyhrála, ale za triumfy v předprogramu se trofeje neudělují. A jako oštěpařka ještě na populární skleněnou cenu nedosáhla, byť vloni byla blízko. A úřadující vicemistryně Evropy to tak nehodlá nechat.
„Tím, že se závodí na domácím stadionu, by bylo pěkné si ten střevíc domů odnést,“ říká s úsměvem. A trofeji slibuje, že by pro ni našla doma důstojné místo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jenže ani letos to nebude mít snadné, vždyť za soupeřky bude mít třeba světovou rekordmanku Barboru Špotákovou či stříbrnou medailistku z Londýna Marii Andrejczykovou z Polska, která už vloni přehodila sedmdesátku.
Ogrodníkové osobní rekord má hodnotu 67,40 m. Tedy přesněji řečeno oštěpařský, atletka pražské Dukly si eviduje i maximum v potápění, které je jejím velkým koníčkem. Ve specializovaném bazénu v Polsku se dostala 45 metrů pod hladinu, kam by se chtěla potopit i v moři.
A dívá se ještě hlouběji. „Potřebovala bych tam ale s někým, kdo už má potopeno třeba 70 metrů. Pak bych se chtěla ponořit do stejné hloubky jako mám hozeno oštěpem, to by se mi líbilo,“ vyprávěla v Mixzóně, kde popsala i svoji cestu od obav z hloubek až k nadšení.
