Hlavní obsah

Jste dost urputní? Možná by šlo běžet ještě lépe

Praha

Znáte ten pocit, kdy doběhnete do cíle nějakého závodu a po chvilce z něj odkřepčíte zcela svěží a neunavení, ačkoli jste byli na trase přesvědčeni o tom, že do toho dáváte všechno? Taky si říkáte, že kdybyste do toho dali skutečně všechno, museli by vás z cíle minimálně podpírat? Vědci a trenéři potvrzují: Vždycky to jde ještě lépe!

Foto: Profimedia.cz

Bylo to na krev, nebo by to šlo i lépe?

Článek

Základním problémem běžce-urputníka či běžce-závodníka, chcete-li, je lidská přirozenost, která nám z nějakého důvodu brání objektivně poznat, zda se už blížíme hranici našich možností. Nejlépe se nám poznává, až když je po všem, tedy v cíli. Trenér, spisovatel, přispěvatel Runner's Worldu Matt Fitzgerald k tomu říká: „Nezáleží na tom, jak hodně se atlet snažil, vždy dokončuje s určitou rezervou fyzických kapacit. Je to zapříčiněno faktem, že běžci uzpůsobují svoji rychlost v závodě dle vlastního vnímání fyzických limitů. Zdá se, že lidé mají tendenci tyto limity podceňovat."

Vědec, fyziolog, profesor sportovních věd Tim Noakes má svoji vlastní teorii o lidském mozku jako o „vrchním řediteli", který kontroluje a řídí všechny procesy v lidském těle a poroučí zastavit, jakmile rezervy poklesnou pod určitou kritickou mez. Podle jeho názoru tedy nepřestáváme běžet (nebo běžíme pomaleji) ne proto, že bychom nemohli běžet dál, lépe, ale proto, že nás mozek „odstřihne" na úrovni železných rezerv. Přesvědčíte-li mozek, že je možné vydat ještě více, máte vyhráno. Jak toho ale dosáhnout?

Někteří sportovci nedají dopustit na pozitivní vizualizaci, mentální trénink, meditace. Jiní se jim pochechtávají a raději při závodech zůstávají vždy plně koncentrovaní na to, co právě dělají, na správnou techniku, rychlost. I koncentrace však vyžaduje trénink. A téměř všichni se shodují na tom, že psychickou odolnost můžete zvýšit správným intervalovým tréninkem. Na malém kousku si „pohodlně" vyzkoušíte útrapy běhu na maximum a příště si možná dovolíte zase o něco zvýšit rychlost. Jde vlastně o zvyšování psychické tolerance vůči pociťovanému úsilí. Zaběhnete jeden interval a pak zkusíte své snažení navýšit. Zjištění, že vás interval na maximum úsilí nezabil, vás nechá příště povolit otěže o trochu více. Jak ale měřit úroveň úsilí?

TIPY JAK ZLEPŠIT PSYCHICKOU ODOLNOST
♠ Přeprogramujte se! Soustřeďte se na svůj cíl a výhody z něj plynoucí, bolesti si nevšímejte, na její množství nehleďte.
♠ Běhejte krátké intervaly. Trenéři doporučují intervaly dostatečně krátké na to, abyste ze sebe vydali všechno a zároveň nemuseli přemýšlet nad rychlostní strategií. Prostě tak krátké, abyste každý jejich metr dokázali běžet naplno.
♠ Opakování je matka moudrosti ‒ a psychické odolnosti. Pokud budete běhat stále stejnou trasu naplno a podaří se vám ji zaběhnout ještě rychleji, máte jasný důkaz, že se zlepšujete.
♠ Určete si lákavé cíle. Naše psychika musí být přesvědčena o tom, že ta dřina navíc opravdu stojí za to. Bojujte o lepší čas nebo lepší umístění (ovšem vždy čestně a fér).

Velmi hrubou orientační pomůckou nám může být tepová frekvence. Ta ale může kolísat v závislosti na mnoha faktorech. Mnohem lepším nástrojem by byl wattmetr, který používají třeba cyklisté. Ovšem měřit watty běžci není technicky úplně jednoduché. Ukazuje se ale, že ani ne úplně nemožné. Na trhu se už objevují první vlaštovky a i naše redakce chystá do budoucna test běžeckého wattmetru STRYD. Na měřák psychické odolnosti si ale budeme muset ještě počkat.

Myslíte si, že běháte na maximum?
Ano, jsem na vrcholu své výkonnosti.
5,6 %
Možná, nejsem si jistý/á.
3,5 %
Ne, určitě tam budou rezervy.
90,9 %
Celkem hlasovalo 462 čtenářů.

Reklama