Článek
Znáte to možná sami. Většina debat o hráči začíná (a pohříchu končí) otevřením webu EliteProspects. Góly, asistence, body, plus/mínus, trestné minuty. To je ale zoufale málo. Pár hvězdných sportovců se zajímavými čísly, zbytek v rozblemcané kaluži s padesáti odstíny šedi. Kdo má vysoké číslo v kolonce gólů je střelec, pozitivní hodnota v kolonce +/- bodů bohužel stále některým evokuje představu kvalitního defenzivního hráče.
Pardon, ale je to často blbost.
Ať si to chceme přiznat nebo ne, hokej je matematicky hra malých čísel. Šance, že libovolný hráč vstřelí branku, je velice nízká. V minulém ročníku se to v extralize stalo v průměru jednou za sedm zápasů. Pokud z úvahy vyřadíme přesilovky, posune se tato hodnota na číslo 11. Jen devět hráčů z celé Tipsport extraligy dalo víc než 10 gólů v normální hře… Za celou sezonu! Čím nižší čísla, tím větší roli hraje náhoda.
Góly, body, vítězství jsou samozřejmě cílem veškerého sportovního snažení. Hokejoví skauti ale nesklapnou své diáře a tablety, když přijedou na zápas a jimi sledovaný hráč či hráčka nevstřelí branku. Zjišťují, jak pracují na ledě, jak se dostávají do šancí, jak často, co přináší týmu směrem dopředu, jaké obranné dovednosti mají, jak si vedou v soubojích, přemýšlí o jejich vůli a charakteru.
Dobrá zpráva: spoustu těchto věcí umíme měřit. Špatná zpráva: metriky jsou často schované, nešikovné, v každé lize jiné a málokdo s nimi umí pracovat.
Řešení ale existují a není jich málo, inspirovat se můžeme v basketbalu. V NBA je třeba běžné sledovat „player’s usage“ (využití hráče) - statistika sleduje, v kolika procentech případů daný hráč zakončoval akci svého týmu. Jasně srozumitelná škála 0 (všechno střílí někdo jiný) - 100% (hráč je jediný, který z pětky na hřišti střílí), jednoduché počty. 5 hráčů na hřišti/ledě, takže každý má zhruba 20% šanci, že bude zakončovat. To se ale samozřejmě ne vždy děje, protože hráči se typologicky liší. Podívejme se třeba na zmíněnou devítku extraligových hrdinů, kteří loni v 5v5 vstřelili víc než deset gólů.
| Top střelci v 5v5 z minulého ročníku TELH | ||
|---|---|---|
| hráč | gólů 5v5 | role střelce % |
| Beránek O. | 17 | 30 % |
| Tralmaks E. | 15 | 25 % |
| Vondráček T. | 15 | 18 % |
| Daňo M. | 14 | 28 % |
| Nellis A. | 14 | 21 % |
| Flynn O. | 13 | 27 % |
| Orsava J. | 12 | 18 % |
| Flek J. | 12 | 29 % |
| Zbořil A. | 11 | 24 % |
| Zdroj: hockeylogic |
I kdybyste nevěděli o hokeji vůbec nic, hned na první pohled je ze žebříčku loňské sezóny jasné, že Ondřej Beránek a Tomáš Vondráček jsou sice „střelci“ podle gólů, ale reálně se jejich hra dost liší. Beránek je opravdu střelec ve smyslu „volume shooter“, střílí často a rád, s o polovinu vyšší kadencí než průměrný hokejista. Na druhé straně Vondráček má mnohem střídmější dietu a jeho lajny mají jinou dynamiku. Podobně jako u Nellise či Orsavy.
Nemusíme ale zůstat jen u střeleckých pokusů. Přidejme si do obrazu finální přihrávky před střelou. Stejná logika statistiky - v kolika procentech případů je daný hráč autorem.
| hráč | role nahrávače % |
|---|---|
| Beránek O. | 20 % |
| Tralmaks E. | 24 % |
| Vondráček T. | 22 % |
| Daňo M. | 21 % |
| Nellis A. | 22 % |
| Flynn O. | 30 % |
| Orsava J. | 30 % |
| Flek J. | 28 % |
| Zbořil A. | 21 % |
| Zdroj: hockeylogic |
Ondřej Beránek nepřihrává častěji než bychom čekali. Tomáš Vondráček taky ne. Ale vynikají jiní - Orsava, Flynn a Flek. Góloví hráči, ale zjevně umí taky vytvořit příležitost pro spoluhráče. Zjednodušeně se dá říct, že Flynn a Flek jsou u zakončení (střely či poslední nahrávky) 60 % všech akcí svých pětek na ledě. To je velký rozdíl od ostatních top střelců, kteří se ve finální fázi tolik o puk nedělí.
Odlišné role top střelců v TELH 24/25
Stačí dvě jednoduché a srozumitelné statistiky a víme o dost víc. Ne na základě situace, která se v hokeji stane spíš výjimečně, ale přes herní fundamenty, které je třeba potvrzovat pravidelně v každém střídání. Neděláme si lepší obrázek jen na základě 17 gólů (za celou sezonu od září do března!), ale taky 211 střel a 65 nahrávek Ondry Beránka. A když se v Ondrově hře něco změní nebo jej spárujeme s jiným střelcem, poznáme důsledky dřív než za půl sezony.
S podobnými metrikami samozřejmě pracujeme v reprezentaci i v klubech. Tam máme víc času na vysvětlování, můžeme přidat složitější matematické operace, jít mnohem víc takticky a dovednostně do hloubky, zkoumat rozdíly mezi sezonami. Některá čísla jsou komplikovaná, některá intuitivní. Některá popisují hru lépe, jiná jen upozorňují na herní styl.
Pokud se ale chceme v hokeji reálně bavit o dění na ledě a méně věřit pohádkám na základě pár vrtkavých statistik, budeme muset některé z nich začít používat.
