Hlavní obsah

Kyčelní kloub ‒ aby dlouho nesl naše kroky

Vanda Kadeřábková-Březinová, Iva BílkováSport.cz

Kyčelní kloub je svou stavbou jednoduchý. Komunikují tu spolu jen dvě kosti. Pánevní kost tvoří jamku, hlavici pak tvoří kost stehenní, nejdelší a nejtěžší kost v lidském těle. Jako všechny naše nosné klouby je kyčel schopna odolat obrovským zátěžím a tlakům. Například v běhu na ni při každém kroku působíme 2-3násobkem své hmotnosti, v sebězích ještě více. Tyto všechny tlaky působí na kloubní chrupavku, která za normálních okolností dokáže tlakové síly optimálně rozložit dále. Někdy je ale zátěž příliš velká a přirozená regenerace chrupavky nedostatečná, a tak dochází k poškození. Ztráta chrupavky je nevratný proces, který lze pouze zpomalit. Artróza je obecně nejčastější degenerativní kloubní onemocnění, jímž trpí až 80 % starší populace. Abyste v sobě jednou nemuseli nosit kus kovu, chraňte své kyčle včas.

Foto: Profimedia.cz

Kyčel - jeden z běžci podceňovaných kloubů.

Článek

Jak chránit své kyčle

Srovnejte nerovnováhy. Málokdo si to uvědomuje, ale negativní dopad na kyčle mívají dosti často nerovnováhy v oblasti beder, pánve i celé dolní končetiny. Oslabení svalů břišních a hýžďových (tyto důležité extenzory kyčle potřebujeme k běhu nejen do kopce a schodů, ale i v odrazové fázi kroku a řada běžců je ani nedokáže zapojit!!!) - a převaha ohýbačů, které jsou zkrácené, má za následek, že je hlavice vtlačená více do jamky, vázne regenerace v kloubu a problém je na světě.

Takový běžec v tom „sedí", nedokáže nohu v odrazové fázi napnout. Ohrožená je však i nastávající maminka. Když před sebou táhne větší bříško, dostává se těžiště více dopředu a to je třeba také stabilizovat. Postarají se o to už tak přetížené bederní svaly a sval bedrokyčlostehenní. Sval, který známe z našich talířů jako „svíčkovou" či „panenku", pak táhne bederní páteř do hyperlordózy (přílišné zakřivení způsobující bolest zad), a kyčel nemá možnost regenerovat.

Při pravidelné aktivní námaze nezapomeňte chránit své klouby speciální kloubní výživou, ty pomáhají snižovat zánět a bolest, zlepšují pohyblivost a podporují tvorbu chrupavky. Pomáhají sportovcům při prevenci poranění a opotřebení kloubů.

Držte si váhu

Jak vyplývá z výše uvedeného, během tréninkových kilometrů působí na všechny nosné klouby zátěž mnoha tun. Pokud s sebou potáhnete kila nadváhy, kyčlím nijak neprospějete - spíše naopak.

Hlídejte si techniku běhu

Jen běhat nestačí. Zejména pokud ve svém běhu „sedíte", není to jen dysbalance zmíněná výše, ale máte pravděpodobně i slabé hamstringy, o trupu nemluvě. Dostat vše do lajny znamená pravidelně posilovat (i když vás to nebaví), a věnovat se protahování a regeneraci. Pravidelně provádějte technická cvičení - běžeckou abecedu, kde si lepšíte krok a zároveň dynamicky posílíte i protáhnete zároveň vše potřebné. Spolupracujte s trenérem i s fyzioterapeutem. Ten první vás naučí správně běhat a opraví chyby, ten druhý narovná vaše tělo a doporučí vám vhodná cvičení.

Nesedejte si s nohou přes nohu

V tomto snad pohodlném, ale hodně nezdravém posezení se kyčel dostává do vnitřní rotace, někdy i dlouhodobě, což jen nahrává pozdějším problémům.

Když už artróza nastane

Příčin může být více a mohou se kombinovat. Na vině pak je nestejná délka dolních končetin, hypermobilita, přetěžování, trauma, i metabolické faktory - cukrovka, nadváha, revmatická onemocnění. Kloub je bolestivý, nemůže plnit svou funkci, styčné plochy bez chrupavky jsou hrbolaté, což vyvolává další bolest. Vznikají bolestivé osteofyty, výrůstky a svou stabilizační funkci již nemohou plnit ani vazy. Kloub se dostává mimo svou osu a dochází k dalším poškozením. „Velmi často dojde k postižení jedné dolní končetiny, nicméně vzhledem k její omezené pohyblivosti a tím kladení větších nároků na druhostrannou končetinu, může dojít časem k rozvoji artrózy oboustranně," potvrzuje Iva Bílková z Centra fyzioterapie FYZIOklinika.

Bolest se u kyčlí objevuje na přední straně v tříslech, kde se nachází hlavice a jamka kyčelního kloubu. Může se ale přenášet až do oblasti přední strany stehna a dále se šíří po vnitřní straně stehna až ke kolenu. „Lidé s tímto onemocněním trpí především námahovou, takzvanou zátěžovou bolestí, která v klidu vymizí. Zátěžová bolest je způsobena vyšším nitrokloubním tlakem ve stoje a při chůzi," dále popisuje fyzioterapeutka. Někdy se přidruží i zánět kloubu, kloubního pouzdra a měkkých tkání v okolí kloubu.

Při vážnějších potížích dochází až k poškození stability kyčelního kloubu, změnám styčných ploch kloubní jamky a hlavice. Pacienti pak chodí takzvanou kachní chůzí, kdy se při každém kroku kolíbají ze strany na stranu. Při těžší formě artrózy pak lékař doporučuje kompletní kloubní náhradu. „Při fyzioterapii kyčelního kloubu, respektive nácviku správného zatížení kloubu je nutné dodržovat zevní rotaci kyčle, kterou docílíte tím, že při běhu a chůzi budete hlídat, aby podélná osa stehna a střed kolene spadaly na úroveň středu nártu mezi ukazovák a prostředníček nohy. Když budete sami sebe pozorovat, zjistíte, že velmi často vtáčíte kolena dovnitř," radí nejen běžcům Iva Bílková.

Jak ji poznat a jak na to

Na rentgenovém snímku lze vidět pouze prostor mezi kostmi a případné výrůstky. Při vyšetření pak lékař či fyzioterapeut vidí změnu postavení pánve, poruchu statiky páteře a chybný stereotyp chůze i zkrácení postižené končetiny, což může být příčinou i důsledkem coxartrózy - a vyšší svalové napětí v okolí. V těžších případech je řešením operativní náhrada kloubu nebo méně invazivní artroskopie s možností ošetření povrchu kostí.

S velkou pravděpodobností se ale můžete skalpelu vyhnout. Akutní bolestivé stavy chtějí klid a uvolnění reflexně stažených okolních svalů, později přidáme izometrické posilování svalů oslabených. Postupně můžeme pracovat s balančními podložkami a měkkými technikami (trakcí). Vhodnými sporty jsou dále ty, které kyčli odlehčí – plavání, nordicwalking i nordicrunning, s vynecháním tvrdých dopadů. V léčbě lze využít rázových vln - především radiální vlny pro uvolnění okolních svalů. Pokud se objevil i zánět, fokusovaná rázová vlna dokáže podpořit jeho léčbu a nastartování opravných procesů. Rázová vlna dobře pomáhá i u velmi vysokého bolestivého svalového napětí, které též může vést k bolesti kyčelního kloubu, neboť stlačuje výrazně hlavici vůči kloubní jamce. Léčba rázovou vlnou pomáhá v prvních stadiích onemocnění (artróza 1.-3. stupně), u zanedbaných stavů (artróza 4. stupně) novou chrupavku ale neudělá.

Protože i na plánované operace se čeká, je vhodné v rámci fyzioterapie připravit terén pro pozdější snadnější návrat k běžné činnosti. Velmi vhodná je mimo jiné i metoda SM-systém, cvičení podle MUDr. Smíška. Při tomto cvičení, správně a dlouhodobě prováděném, se odstraní řada problémů včetně lehkých blokád, posílí se oslabené svaly, protáhnou zkrácené. Zvyšuje se přirozená pohyblivost a stabilita, vyřeší se svalové dysbalance místní i vzdálenější a nezřídka se stane, že pacient již operaci ani nepotřebuje.

Co ještě může bolet v okolí

Lidé si často myslí, že je bolí kyčel, když pociťují bolest vzadu, nebo ze strany „půlek". Takhle se však kyčle obvykle nehlásí. Na vině je pak jiný problém - blok sakroiliakálního (SI) skloubení mezi křížovou a pánevní kostí. To sice není klasickým kloubem, ale takzvaným kloubem tuhým, kde dochází k minimálním, ale velmi důležitým pohybům pokud jde o stabilitu trupu, pomoc tlumení nárazů a podobně.

V SI kloubu může být posun nebo blok a to pak bolí výše zmíněným způsobem, může se však rovněž promítat i do třísel a oblasti stydké spony. Podobně jako další problém, který je třeba odlišit - kořenový syndrom, z útlaku nervu (S1) vlivem výhřezu meziobratlové ploténky. S tím si pravděpodobně sami neporadíte. Než však začnete posedávat po čekárnách a polykat prášky, navštivte určitě fyzioterapeuta, který vše správně pozná a pomůže vám k návratu do hry daleko dříve.

Ze života

Pan J. (71) je po celý život aktivní sportovec, především v bězích na delší tratě. Během mnoha let s velkým počtem uběhnutých kilometrů se koncem roku 2014 musel podrobit operaci kyčelního kloubu. Na vině nebylo jen běhání, ale i poměrně strnulé držení těla, které způsobilo pozdější potíže a jejichž včasným řešením by se pravděpodobně bylo možno operaci vyhnout nebo ji ještě o několik let odložit. To však lidé běžně neví a lékaři obvykle sledují stav kyčle (nebo jiného kloubu, jehož se to týká), ale nepodívají se již třeba na záda. Běžec navíc nikdy problémy se zády nepociťoval, a tak to nikoho ani nemohlo napadnout.

I přes vyšší věk se však pan J. dokázal rychle zotavit a dokonce se i vrátit k oblíbenému sportu. Jeho fyzická kondice i vůle je nadprůměrná, a tak se i díky pravidelnému cvičení SM-systému zvýšila jeho pohyblivost, cítí se lépe a půl roku od zákroku bez problémů uběhne i více než deset kilometrů, nebo zvládne výstup v horách.

Reklama