Dojatý Vémola promluvil o zadržení. Dost tvrdě jsem spadl na zem, přiznal

Bijec se nejprve vrátil ke svému zadržení, které proběhlo den před Štědrým dnem. „Nevím, proč to začalo zrovna 23. prosince, když jsem se chystal na operaci. Jak vidíte, byla dost vážná. Měl jsem zánět v čelisti,“ ukázal na postižené místo. Právě během pobytu ve vazbě si jeho zdravotní stav nakonec vynutil chirurgický zákrok. Dosud má v čelisti kovovou fixaci, která zajišťuje správné srůstání kostí.

„Byl jsem prý zadržen kvůli věci, která se údajně měla stát asi před šesti lety. Když se to mělo stát tehdy, tak opravdu nechápu tohle načasování,“ pokračoval Vémola. Popsal také samotný zásah. Při cestě do nemocnice ho zastavilo několik vozidel, z nichž vyskočila jednotka Útvaru rychlého nasazení (URNA).

„Vytáhli mě z auta do bláta, zaklekli (na mě) a spoutali. Nevěděl jsem, co se děje. Přitom jsem byl ve špatném zdravotním stavu. Stačilo zazvonit u domu a říct mi, ať jdu s nimi. Po celou dobu jsem spolupracoval. Myslím si, že tento zásah byl absolutně přehnaný,“ přemítal bojovník.

Přiblížil i průběh domovní prohlídky ve svém Vémolandu v Měchenicích u Prahy, kde se tehdy nacházela jeho manželka Lela a děti. „Naštěstí je kamarád Tomáš odvezl,“ uvedl. Zásah však zaznamenal nejstarší syn. „Doteď z toho má psychické problémy, myslel si, že jde o loupežné přepadení,“ přiznal Vémola, který se při zmínce o dětech několikrát dojal.

„Modlila jsem se, aby si to děti nenesly v hlavě a neměly z toho trauma. Rychle jsem řešila, co jim řekneme, a odjeli jsme z domu. Myslím, že jsme to zvládli. Děti dodnes nic netuší, celou dobu jsem jim říkala, že tatínek je v nemocnici a musí se léčit,“ popsala manželka Lela.

Podle Vémoly policisté důkladně prohledali dům i automobil manželky, kde nic nenašli. Zabavili mu však obsah jeho trezoru, kde měl hodinky, které si měl před operací odložit, a tři zlaté cihličky. „Byl to dar od rodinného přítele, za každé narozené dítě jsem dostal jednu cihličku. Policisté ale usoudili, že jde zřejmě o předměty z výnosů z trestné činnosti,“ nechápal. V trezoru se údajně nacházela také hotovost tisíc liber určená pro syna k Vánocům a náhrdelník. To však zabaveno nebylo.

Ještě 23. prosince byl Vémola po zatknutí obviněn ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu a o dva dny později vzat do vazební věznice v Ruzyni. „Čtrnáct dní jsem nemohl nikoho kontaktovat. Až po sedmnácti dnech jsem poprvé mluvil s Lelou. Nevěděl jsem o ní vůbec nic, byl jsem celou dobu bez kontaktu s rodinou i právníkem,“ prozradil.

„Sprchu jsem měl jednou až dvakrát týdně. Uzavřelo se celé patro, spoutali mi ruce i nohy a několik lidí mě tam odvedlo. Po sprše mě znovu spoutali. Neustále jsem byl pod dozorem několika příslušníků, přestože jsem nikdy nekladl odpor. Měl jsem pocit, že čím víc spolupracuji, tím větší tlak je na mě vyvíjen – pouta, prohledávání a podobně.“

Během vazby byl několikrát převážen, mimo jiné i na plánovanou operaci čelisti, která se nakonec uskutečnila o týden později. „Nechápu, proč mě hned první večer z nemocnice takto převáželi. Měl jsem dráty v nose, krvácel jsem z pusy a začal jsem se dusit vlastní krví. Byl jsem spoutaný a nemohl jsem ji ani vyplivnout. Ten večer jsem si myslel, že to nezvládnu,“ překvapil.

Zároveň ale vyzdvihl přístup části personálu. „Nemohu si stěžovat na vězeňskou službu, hlavně na kluky, kteří mě převáželi. Jsem jim vděčný, že se o mě starali a vozili mě k lékařům, i když v jakých podmínkách,“ uvedl. „I moje máma mi říkala, že mě převážejí jako sériového vraha. Rychle jsem ale pochopil, že jen plnili rozkazy. Myslím, že jejich pracovní postupy byly v naprostém pořádku.“

Po pětadvaceti dnech byl v pondělí Vémola propuštěn z vazby na svobodu poté, co se jeho blízcí zaručili finanční zárukou. Ta podle zjištění Novinek činila 15 milionů korun. Bojovník má rovněž povinnost nesmět vycestovat do zahraničí. Nadále však spolu s dalšími čtyřmi osobami čelí obvinění. V případě prokázání viny mu hrozí až 18 let vězení.