Světový rekordman schytal od Artety kartáč. Zázračné dítě Arsenalu se po průšvihu vrací na Slavii

Když před rokem vstupoval v Edenu v 72. minutě na trávník místo Leandra Trossarda, bylo mu pouhých 15 let a 308 dní.

Už tehdy se o něm mluvilo jako o jednom z největších talentů světového fotbalu. A pověst zázračného dítěte ještě umocnil, když se stal vůbec nejmladším hráčem, který kdy nastoupil v Lize mistrů.

Rozhodně přitom nepůsobil jako vyplašený školák. Okamžitě se pouštěl do soubojů, drzými kličkami trápil slávisty a ukazoval, proč o něm celá Anglie básní.

„Kdybych ho neznal, tipoval bych mu devatenáct, dvacet let,“ usmíval se tehdy po utkání slávistický obránce David Zima.

Už samotný příběh zázračného dítěte přitom začal jako splněný sen. V šesti letech si ho všimli skauti londýnských velkoklubů a o jeho budoucnosti bylo prakticky rozhodnuto. Celá rodina totiž odmalička patřila mezi fanoušky Arsenalu.

„Mohl si vybírat z několika klubů. Ale protože všichni doma fandili Arsenalu, vybrali si právě ten,“ vzpomínal pro deník The Guardian Nick Hutt, šéf mládežnické sekce Billericay Town, kde Dowman s fotbalem začínal.

A další vývoj? Ve čtrnácti už trénoval s prvním týmem Gunners, v patnácti debutoval v Premier League a na Slavii přepsal dějiny Ligy mistrů. Letos v březnu se po fantastickém sólu proti Evertonu stal nejmladším střelcem anglické ligy a následně také jejím nejmladším vítězem.

Na začátku října tak dokonce převzal rovnou tři certifikáty Guinnessovy knihy rekordů. To všechno ještě před sedmnáctými narozeninami!

Není proto divu, že kolem mladíka propukla v Anglii hotová mánie. V září dvěma góly sestřelil Ipswich v Ligovém poháru (4:2) a spoluhráč Mikel Merino ho dokonce přirovnal ke hvězdě Barcelony Laminu Yamalovi.

„V některých ohledech jsou si velmi podobní. Nezajímá je pozornost, kterou na sebe strhávají. Čím větší tlak, tím lépe se cítí. Nebojí se žádné výzvy ani těch největších jmen,“ vyprávěl španělský záložník, který Yamala dobře zná z reprezentace.

Jenže právě obrovská pozornost, tlak a očekávání mohou být pro tak mladého fotbalistu pořádně nebezpečným koktejlem. A v posledních týdnech se ukazuje, že ani Dowman není neomylný.

Začátkem října se nechal vyloučit v reprezentačním utkání anglické devatenáctky proti Spojeným státům. A o několik týdnů později přišel další zkrat.

V osmifinále Ligového poháru proti čtvrtoligovému Fleetwoodu neunesl v 85. minutě tvrdý zákrok Harrisona Neala a soupeře v návalu emocí kopl. Rozhodčí Michael Salisbury neváhal a vytáhl červenou kartu.

Arsenal nakonec po remíze 1:1 senzačně vypadl na penalty. Ještě větší pozornost než samotné vyřazení však vzbudila Artetova reakce.

Když Dowman se sklopenou hlavou opouštěl trávník, španělský kouč si ho odchytil a pořádně mu vyčinil. Záběry okamžitě obletěly Anglii. Bývalý záložník Gunners Paul Merson dokonce trenérovi vyčetl, že měl šestnáctiletého mladíka raději obejmout a podpořit.

Arteta si ale za svým přístupem stál.

„Tohle je realita. Nejsme v Disneylandu, jsme v Premier League. Chráníme ho víc, než si dokážete představit, ale zároveň od něj musíme vyžadovat stejné věci jako od ostatních. Musí si právo hrát zasloužit,“ vysvětloval španělský kouč.

Zároveň ovšem přiznal, že ho zamítnuté odvolání Arsenalu proti vyloučení mrzí. Podle něj rozhodčí dostatečně nezohlednil předchozí tvrdé zákroky na Dowmana, který mohl ze soubojů vyváznout s vážným zraněním.

Anglický supertalent přesto vyfasoval třízápasový trest. Ten se ovšem vztahuje pouze na domácí soutěže, takže ve středu proti Slavii může nastoupit.

A vzhledem ke zdravotním problémům některých ofenzivních hráčů včetně Bukaya Saky se jeho šance na další evropské minuty zvyšují.

Přesně rok poté, co se v Edenu zapsal do dějin, tak může Dowman na stejné místo přijet v úplně jiné roli. Už ne jako patnáctiletý klučina, ale jako anglický mistr, trojnásobný světový rekordman a jeden z nejsledovanějších mladíků planety.