Článek
Vojčákovi se nakonec nepodařilo v prvním kole soupeře ukončit, což ho stálo vítězství. Šampion ho začal intenzivně ždímat a ve finiši třetího pětiminutového kola našel cestu k triumfu tvrdým ground and pound. Tím rozhodl o své třinácté obhajobě titulu. De Friesovo kralování na trůnu těžké váhy tak trvá už více než sedm let.
Předpokládám, že s výsledkem nejste spokojený. Platí to i o vašem výkonu?
Já bych to především hodnotil podle pocitu, který jsem měl během zápasu. Na video se podívám až s týmem, abychom si to společně rozebrali. V prvním kole to šlo skoro podle představ, věděli jsme, že pokud přijde nějaká šance na ukončení, budu po ní muset jít a dát do ní maximum. Sice se to nepovedlo, ale byli jsme spokojeni, byť jsem do toho dal hodně energie, což bylo cítit extrémně cítit v dalších kolech a ve finále se to podepsalo na zbytku zápasu. Když jsem se chtěl pouštět do výměn v postoji a trestat ho víc, tak mi nefungovaly ruce. Necítil jsem v nich rychlost, že bych si troufl jít do rychlejší výměny. Tady se rozhodlo.
Před třetím kolem na vás bylo vidět, že toho máte dost. Hodně jste sápal po dechu.
Je to tak, nejvíc mě vyšťavilo právě to první kolo. A jak mě ve tom druhém držel v různých pozicích, tak mě to stálo hodně energie, abych se třeba jen přetočil anebo se dostal do výhodnější pozice. Ve třetím kole to už byl extrém. Bylo to vidět na nás obou.
Z televize to možná vypadá, že soupeř na vás jen tlačil tělem, ale je potřeba vyzdvihnout, že De Fries vážil kolem 130 kg, což je i pro bojovníka pod ním těžká šichta, viďte?
V lehčích vahách to možná vypadá jinak. Člověk si tu může najít pozici, jak utéct, ale mezi námi v těžké váze je kolikrát velký váhový rozdíl. Během oficiálního vážení byl sice rozdíl jen dvě kila (De Fries 119, Vojčák 117), ale on musel hubnout, což pak dojedl. Ve finále měl v zápase až cca 133 kg, zatímco já zhruba 119 kg. Navíc je velmi dobrý grappler, který umí skvěle využívat vlastní váhu a těžiště, což je pro soupeře extrémně náročné.
Čekal jste, že to bude až takto vysilující?
Čekal. V přípravě jsem měl kluky, kteří měli víc než 130 kilo. Pracovali jsme na zemi, zkoušel jsem vstávat, bojovat zezadu. Věděl jsem, že pokud se De Fries dostane do dobré pozice na zemi nebo za záda, je to zhruba můj 90procentní konec. Dokud jsem měl energii, snažil jsem se tomu zabránit, ale ve třetím kole se mu podařilo přesednout do plného mountu. On v těch pozicích byl silný, navíc technicky dobře připravený. A když se mi povedlo se odněkud dostat, stálo mě to extrémně moc energie.
Zmínil jste úvodní rundu, v níž jste dokonce zaznamenal knockdown a soupeře jste zkoušel na zemi ukončit. Jak byl podle vás blízko konec zápasu?
Z toho, co jsem slyšel, tak údajně prošlo dostatečné množství úderů, ale od toho je tu rozhodčí, aby posoudil, jak to skutečně vypadalo a jaká tam byla intenzita. Moje práce je ho mlátit, dokud to nezastaví. Více lidí mi po zápase řeklo, že kdyby to byl netitulový zápas, možná by to rozhodčí ukončil dřív. V titulovém souboji se to ale nechává trochu víc. Bylo to sice velmi blízko, ale co jsem měl možnost vidět na videích, tak De Fries se stále snažil vyvíjet aktivitu. Neustále se hýbal a nezabalil se. Pak mě šikovně shodil pod sebe, když jsem šel trochu zbrkle po jeho krku.
Štefan Vojčák (vlevo) v souboji s Philem De Friesem.
Říká se, že jste mu z pozice vyzyvatele způsobil větší potíže než kdokoli jiný v posledních letech. Souhlasíte s tím?
Po zápase mi De Fries vyjádřil velký respekt a řekl, že to byla jeho nejtěžší obhajoba za poslední roky. To mě potěšilo. Na druhou stranu jsem zklamaný, protože jsem byl blízko tomu, abych se zapsal do historie a porazil skutečně velké jméno. Phil je legenda. Když jsem viděl aktualizovaný žebříček, zjistil jsem, že je snad na devátém místě.
Co si tedy ze zápasu odnášíte?
Ukázal jsem, že kluk z Bratislavy, který kromě tréninků normálně chodí do práce, dokáže udělat vyrovnaný zápas se světovou špičkou. Podívejme se, kde trénuje a jak má kvalitní trenéry, sparing partnery a zázemí. Mě a můj tým může těšit, kam jsme se propracovali.
Pro De Friese jednalo o třináctou úspěšnou obhajobu. Má v současnosti někdo šanci ho porazit?
Nechci říkat, že ne, protože nevím, jak dlouhou měl přípravu Augusto Sakai, který byl pro něj v zápase také nepříjemný. Možná kdyby se déle připravoval, tak by to vypadalo trochu jinak. Já osobně si ale nedokážu představit, kdo by mu z aktuální těžké váhy zatopil. Všechny vyřešil, krom zápasu se mnou ho nikdo nedostal v zápase do těžké situace.
Sociálními sítěmi problesklo, že jste si se soupeřem po zápase dali společné pivo. Čí to byla iniciativa?
Jsem člověk, který věří, že sport je především o respektu. Nejsem příznivcem trash talku, a v organizaci KSW to takto funguje. Po zápase jsme se s De Friesem potkali na hotelu. Přišel od lékaře a viděl, že už sedíme s mým týmem. Dali jsme si pivečko na uvolnění, podali si ruce a poděkovali si. Bylo to čestné pozápasové setkání.
Leo Brichta a jeho kladiva. Brazilec Martins si marně stěžoval, že šlo o nepovolené úderyVideo: KSW
Také jste uvedl, že se chcete vrátit zpět pro titulovou šanci. Kolik výher by vás od ní mohlo dělit?
Máme ještě pár zápasů ve smlouvě, takže by se to dalo stihnout. Pokud KSW nepřivede nové bojovníky do těžké váhy, dokážu si představit, že bych měl dvě až tři dominantní výhry proti soupeřům z nejlepší sedmičky, což by mě mohlo přiblížit k odvetě. V komentářích na sociálních sítích se navíc diskutovalo o tom, že tento zápas by si zasloužil odvetu. Ale rozhodnutí je na vedení KSW. Já udělám maximum, abych si tu možnost opětovného zápasu vybojoval.
Kdyby přišla nabídka jít v příštím duelu do odvety, byl byste pro?
Určitě bych do toho šel.
Máte v hlavě, kdy ideálně byste se chtěl vrátit?
Určitě to bude v příštím roce. Letos už mají galavečery naplánované a já si potřebuji dát pauzu, protože jsem neměl žádnou přestávku. Možná začátkem prosince začnu intenzivněji trénovat a od poloviny února bych byl připravený na zápas. Říká se, že KSW v únoru plánuje galavečer v Praze, což by mohl být ideální termín pro můj návrat. Případně někdy jindy. Uvidíme, kdy přijde nabídka.
