Tři šance, pokaždé bez smlouvy! Prokletí českých bojovníků před branami UFC pokračuje, Slovensko je úspěšnější

Do zápasnické Ligy mistrů vedou pouze dvě cesty, a sice podepsáním přímého kontraktu nebo finálním duelem v show Dana White's Contender Series. Galavečery, které sleduje prezident UFC Dana White a další matchmakeři, přitom světlo světa poznaly až v roce 2017. Od té doby dostali šanci zabojovat o vysněný kontrakt tři čeští zástupci, shodou okolností se pokaždé jednalo o bojovníky vyhlášeného Reinders gymu.

Jako historicky první Čech se v ostře sledované show, u které je typické zápasení bez diváků v komorní atmosféře, představil těžkotážník Michal Martínek, který v roce 2019 zůstal před branami UFC. V duelu totiž zisk smlouvy slavil brazilský protějšek Rodrigo Nascimento, který po necelých třech minutách dokázal českého bijce utáhnout na arm-triangle choke.

Martínek po zápase nehledal výmluvy, naopak přiznal, že ho nezvládl po psychické stránce. „Chtěl jsem udělat dobrý zápas. Tak moc jsem ho chtěl sníst, až jsem sežral sám sebe. Psychicky jsem ten zápas absolutně neustál," přiznal po zápase již dvaatřicetiletý rodák z Prahy, jenž v současné době působí v největší evropské organizaci KSW.

Trvalo necelé tři roky, než stejnou příležitost dostal další český zástupce. Shodou okolností se jednalo hned o dvojnásobnou radost, neboť se štěstí usmálo jak na dvacetiletou Terezu Bledou, tak na pětadvacetiletého Matěje Peňáze. Tentokráte se česká výprava v čele s trenérem Andrém Reindersem chtěla ponaučit a do místě dějiště, tedy do amerického Las Vegas, odletěla 9 dnů předem. Pro Bledou se jednalo dokonce o šestnáctidenní čekání, neboť do akce šla až o týden později.

31. srpna čekal velký den na bývalého kickboxera Peňáze, který však během 47 vteřin boje s Američanem Sedriquesem Dumasem nedokázal předvést nic ze svých kvalit a s vidinou cenného kontraktu se rychle rozloučil. „Jediná věc, co mě mrzí, je výkon. Nepředvedl jsem nic z toho, co ve mně je a co dokážu. Je mi 25 let, můj čas teprve přijde. Pevně věřím v cestu i cíl!" vzkázal Peňáz po zápase.

Česká výprava však měla ještě jedno želízko v ohni, a sice nesmírně talentovanou Terezu Bledou, která by se v případě úspěchu zařadila mezi nejmladší zápasnice slavné UFC. Souboj s Brazilkou Nayarou Maiou sice přinesl dominantní výkon české bojovnice, které však paradoxně uškodilo to, že soupeřku nedokázala ukončit před limitem. Ostatně ani dvacetiletá Bledá neskrývala bezprostředně po zápase zklamání.

„Jsem šťastná, že jsem vyhrála, ale jsem z toho zápasu trochu deprimovaná. Nevyvíjel se tak, jak jsem čekala. Chtěla jsem to ukončit v prvním kole, proto jsem zklamaná. Ani jsem neměla takovou kontrolu, jakou jsem chtěla mít," uvedla česká kometa, která v tu dobu ale ještě sama nevěděla, zda její dominantní vítězství bude stačit na smlouvu.

A bohužel nestačilo. Prezident Dana White byl neúprosný a po jeho slovech bylo ve tváři české bojovnice cítit obrovské zklamání. Slavný šéf uvedl několik důvodů, proč smlouvu neudělil.

„Hodně jsem slyšel o Terezině postoji, ale moc toho v něm neukázala, hodně se klinčovalo a bojovalo na zemi. Navíc údajně byla největší favoritkou z celé karty, za mě to ale takhle v zápase nevypadalo. Je to stále ještě mladá bojovnice, potřebuje sbírat zkušenosti. Má ještě čas," uvedl White po turnaji během udělování smluv.

V tu chvíli nebyl překvapen jeden člověk, ale tisíce dalších. S vysokou pravděpodobností se totiž očekávalo, že naprosto dominantní výkon bude na smlouvu stačit a Česko pomalu a jistě slavilo historicky šestého bojovníka v UFC. Radost byla předčasná, výrok prezidenta Whitea vzbudil obrovský rozruch i na sociálních sítích.

Během týdne se tak rozplynul sen hned dvěma českým zástupcům. Jak Peňáz, tak Bledá smlouvu nevybojovali a na vysněné angažmá budou muset ještě nějaký ten pátek počkat. Show Dana White's Contender Series je pro české bojovníky zatím zakletá, ani jeden ze tří nájezdníků nedokázal otevřít bránu slavné UFC. Diametrálně odlišně je na tom Slovensko, které v podobné příležitosti prezentoval pouze jeden bojovník, a sice těžkotonážník Martin Buday, který se smlouvy dočkal a mezi elitou oslavil již druhé vítězství v řadě.