Článek
Na konci srpna se Polívka podrobil operaci kvůli vyhřezlým plotýnkám, které mu téměř vyřadily z provozu levou ruku. „Museli mi je nahradit titanovými implantáty, protože i když se to nezdálo, i ten menší výhřez byl nakonec obrovský,“ vysvětloval pro Sport.cz.
Pro nadějného sedmadvacetiletého bojovníka to znamenalo další nucenou pauzu v kariéře. V Oktagonu naposledy zápasil letos v květnu a po chirurgickém zákroku logicky na čas přerušil trénink. Ještě před plánovaným návratem na velkou scénu se ale rozhodl otestovat formu v postojovém duelu v malých rukavicích pod menší domácí organizací PML. Tento krok se mu málem vymstil.
Duczmal poráží Polívku v 1.kole TKO. Za mě moc brzo po operaci a přesně v místě operovaného krku se Polívkovi něco stalo, ani bych neřekl, že přičiněním soupeře, ale tím uchopem v klinči. Může to být zase pěkně dlouhá stopka 🤦♂️ #PML #PML17 pic.twitter.com/rZWBEx3e8K
— Pavel Trbušek (@PTrbusek) November 8, 2025
Jeden z nejočekávanějších zápasů celého galavečera skončil už po 24 sekundách. Polák Mateusz Duczmal sevřel Polívku kolem krku a český fighter okamžitě ucítil ostrou bolest v místě nedávné operace. Nohy mu podklesly a nebyl schopen se bránit. Porážka byla v tu chvíli to poslední, co řešil. Hrozilo totiž, že si vážně obnovil zranění. „Soupeř mi stáhl krk, chtěl jsem se narovnat, trhnul jsem hlavou proti a luplo mi tam,“ popsal situaci po zápase.
Ze Sportovní haly Královka tak Polívka putoval s krčním límcem rovnou do nemocnice, kde podstoupil důkladná vyšetření. „Všechno drží pohromadě. Hýbnul se jen kloub nad fixací, je to běžné, ale bolestivé. Naštěstí je všechno v pořádku. Bolest už ustupuje a mohu s krkem zase normálně hýbat,“ ulevilo se mu.
Přesto ho nyní čeká další pauza. „Dám tomu čas do konce roku, pojedu do tepla do Thajska. Zápasit bych chtěl znovu někdy mezi únorem a dubnem, to už budu stoprocentně připravený,“ říká s tím, že návrat plánuje do domovské organizace Oktagon, kde během pěti let absolvoval jedenáct zápasů s bilancí sedmi výher a čtyř porážek (celkově 10–7).
Největší úlevou pro něj je, že nemusel znovu řešit vážnější komplikace. „Musím si přiznat, že to bylo asi moc brzy po operaci. Nečekal jsem to, při tréninku všechno drželo, byl jsem si jistý, že to vydrží. Strašně mě to mrzí, ale ničeho nelituju. Přesně vím, proč jsem to chtěl,“ napsal Polívka.
„Vím, že na to mám. Nikdy se nevzdám. Jsem tvrdohlavý a někdy chci všechno až moc rychle. Teď tomu ale dám poctivý klid, a až se vrátím, bude to naplno – pro vysněná vítězství,“ dodává odhodlaně.
