Být adeptem na nároďák? Příjemné, ale víc k tomu říct nemůžu, uvedl Kozel před jabloneckým startem v Evropě

Když Luboš Kozel jako trenér u ligového týmu v roce 2007 poprvé začínal, hned jako premiérový zápas ho čekala s Jabloncem ve 2. předkole Poháru UEFA Austria Vídeň. „Tam jsme prohráli 3:4 a v Jablonci jsme hráli 1:1. Tenkrát to neskončilo dobře, tak doufám, že to teď dopadne o trochu lépe,“ věří 55letý trenér.

(směje se) Život nežijete tak, že čekáte na poháry… Ten se prostě ubíral tak, že jsem byl v mužstvech, která poháry nehrála, nebo jsme se do nich nedostali. Ale ani ambice těch mužstev většinou takové nebyly. Ale samozřejmě ta doba byla hrozně dlouhá. Tenkrát jsem byl mladý, začínající trenér. Bylo mi 36 let, když jsem šel po roce a půl trénování ve třetí lize v béčku Slavie do ligového mužstva a hned první zápas byl pohárový. To bylo možná až moc na začátek. Ale zase až tolik nechybělo… Pro nás to bylo tenkrát zklamání, i když Austria Vídeň nebyla lehkým soupeřem. Možná teď Varaždín je na tom výkonnostně podobně. Šance jsou vyrovnané.

Ze začátku jsme doufali, že v pohárech budeme. Ale jak se pak dlouho nic nedělo, a to ani když se už soutěž vylosovala, tak jsme si říkali, že se na to nebudeme upínat. Nicméně v programu přípravy jsme vycházeli spíše z toho, že tam budeme. I proto jsme měli soustředění časově naplánované tak, že jsme končili už deset dnů před ligou, tedy o tři čtyři dny dříve, než kdybychom poháry nehráli.

Ano, zvolili jsme správně, protože před prvním zápasem máme klasický týdenní mikrocyklus. A že nám přibyly zápasy, bereme jako plus a odměnu za umístění v lize. Kdybychom nebyli pátí, tak tam nejsme. Za dva roky jsme byli dvakrát pátí. První rok jsme měli smůlu, že nám to nestačilo, tentokrát jsme měli štěstí, že jsme se tam na poslední chvíli dostali. A chceme k tomu i tak přistupovat, že jde o zápasy za odměnu. Což však neznamená, že předkolo chceme jít jenom odehrát. Samozřejmě chceme uspět, i když víme, že soupeř je na druhé předkolo těžký.

Samozřejmě jsme si vědomi, že jde o ostrý start. Takový program často spoustě týmů ubíral síly a v lize na to pak doplácely. Ale tohle všechno se dopředu ví, takže jsme se snažili, aby byl kádr širší a změny v sestavě, které budou muset být, nebyly na výkonnosti týmu tolik znát. Uvidíme, jak se nám to povedlo.

Tonda Růsek už tady byl, ale Olomouc uplatnila klauzuli ve smlouvě, že si ho mohou v půlce sezony stáhnout. Měl tady docela slušný podzim a měli jsme o něj zájem. A když se naskytla šance, tak jsme ho přivedli. Jsem za to rád. Jednak je v Česku i naší kabině již adaptovaným hráčem, jednak může hrát na více ofenzivních postech. A chtěli jsme i Filipa Vechetu, když se naskytla možnost ho mít na hostování. Je hráčem, který umí dát gól, což je asi to hlavní, protože v poslední době nám ofenzivní hráči kromě Honzy Chramosty moc gólů nedávají. Filip sice delší dobu nehrál, ale je dobré mít na těchto postech konkurenci, navíc když nám odešel David Puškáč. Proto jsme hledali hráče na hrot. Ještě bychom chtěli přivést i křídelního hráče, ale to se nám zatím nepovedlo.

Kvalitní. Třetí mužstvo chorvatské ligy, které bylo vloni čtvrté a bylo také v předkole. A moc se tým nezměnil. Mám informace, že o některé jejich hráče byl zájem z Turecka a z dalších klubů a oni je nepustili. Takže ambice jednoznačně mají. Jde o velmi zkušené mužstvo, kde je plno hráčů, kteří už byli v zahraničí a vrátili se zpátky. Někteří mají přes třicet let, pak mají střední generaci kolem pětadvaceti let a ti všichni mají kvalitu. Nečeká nás nic lehkého. Nelpí na držení míče, ale velmi slušně brání a z obranné třetiny hřiště mají velmi rychlý přechod dopředu a k tomu mají vhodné typy hráčů, hlavně křídla. Všichni tři křídelníci jsou velmi rychlí a nepříjemní do volného prostoru. Na tohle si musíme dát pozor.

O Tavarese, levé křídlo, či Latkoviče. Tihle ofenzivní hráči jsou žádaní.

A jeho styl hry je trochu podobný i jeho jménu. Je jedním ze zkušených hráčů, který už byl venku, hrál v Polsku a Asii a zkušeností má přehršel. On už samozřejmě není ten rychlostní typ, ale je nepříjemný, nejlepší střelec týmu. Na jaře byl zraněný, poslední zápasy v lize nehrál, ale teď už je zpátky a určitě ho očekáváme v sestavě.

Tohle se asi ukáže až tam při zápase. Ale myslím si, že máme taky dost zkušených hráčů, kteří už za sebou něco mají, takže ta nervozita by tam být neměla. Já na ně i apeluju v tom smyslu, že je to vlastně plus a není to tak, že musíme. Jak jsme třeba chtěli vyhrát finále domácího poháru, tak se to na nás projevilo spíš negativně, protože jsme měli spíš svázané nohy. Samozřejmě chceme uspět, reprezentujeme nejen sebe, ale celou Českou republiku, ale nevím, jestli ten důraz na důležitost je ku prospěchu. Z tohoto pohledu věřím, že nervózní nebudeme.

Určitě mi udělal radost. Ačkoliv se říkalo, že tenhle jejich způsob nebo styl hry je už pryč a že už nepřináší úspěch, ukázalo se, že je pořád efektivní. I když samozřejmě nějaké upgrady má. Myslím si, že vyhrálo mužstvo, které bylo asi nejlepším týmem. Jiné týmy měly třeba lepší individuality, ať to byla Francie, Argentina nebo Anglie v podobě Mbappého, Messiho nebo Kanea, ale uspělo mužstvo, které hrálo nejvíce týmově. Každou chvíli ho gólově táhl někdo jiný. Ano, udělalo mi to radost. A myslím, že to bylo naprosto zasloužené. Hlavně ve finále.

To bych zase neřekl. Nemáme hráče jako Španělé. Ale nebudu říkat, že se mi ten fotbal nelíbí nebo že nejsem jeho zastánce. Není to však o nějakém kopírování. Plno věcí se vám samozřejmě líbí i v jiných týmech.

Těch věcí je tam víc a není to jen ve hře Španělů. Jsou tam věci, které tam vidíme, ale asi nemá cenu o nich mluvit, protože si to někdo přečte a bude je pak v naší hře hledat. Kdo chce, tak si je najde. Ale je pravda, že jde o inspiraci. Plno těch situací nebo věcí, například jak se dnes přepíná z defenzivy do ofenzivy a jak mužstva většinou hrají v nějakém rozestavení v defenzivní fázi a v jiném rozestavení do ofenzivy. To je jasný trend a dělá to dnes skoro každý.

Jen jsem si o tom přečetl a samozřejmě nebudu zastírat. Je to příjemné, když se o vás mluví jako o adeptovi na nároďák. Ale je to tak všechno, co k tomu můžu říct, protože nic jiného se fakt nestalo a nikdo mě nekontaktoval, takže v tuhle chvíli je bezpředmětné o tom mluvit.