Článek
Za Bohemians odehrál bez jednoho přesně 250 zápasů, nyní se Hůlka znovu po osmi letech stal soupeřem týmu z Ďolíčku, který v létě opustil. „Samozřejmě jsem vnímal, že kluky jsem ještě před pár měsíci vídal každý den. Jsou to mí kamarádi a se všemi si mám co říct, ale v zápase na to myslet nejde. Chtěl jsem oddělit emotivní stránku a brát to čistě profesionálně. Takhle bezprostředně po zápase asi můžu říct, že se mi to i povedlo,“ přiznal jednatřicetiletý obránce.
Když před utkáním viděl kvůli náročnému programu prostřídanou sestavu soupeře, v kabině upozorňoval především na Bandu, jenž toho v české první lize ještě příliš neodehrál. „Když jsem viděl, že hraje od začátku, tak jsem jen upozornil trenéra, který má u nás na starosti standardní situace, že hází dlouhé auty. V přípravě jsme si totiž říkali, že je Bohemka moc nehází,“ prozradil Hůlka.
Liberecký Lukáš Hůlka a Petr Mirvald z Bohemians
Silné Bandovy ruce nakonec v utkání sehrály roli, ale nakonec ve prospěch Liberce. Právě Hůlka totiž v 69. minutě poslal dlouhý nákop do vápna, kde Banda v souboji s Milanem Lexou zasáhl míč nešťastně rukou daleko od těla a domácím tak daroval pokutový kop.
„Na tu dálku jsem viděl, že balon spadl na ruku. Přišlo mi, že byla v nepřirozené poloze, takže jsem měl jasno. Ale samozřejmě to bylo na vzdálenost čtyřiceti metrů a vždy se tam ještě může něco najít, takže nějaká nejistota tam byla. Navíc v dnešní době, kdy se všechno ještě řeší s VAR. Ale čistě v tu chvíli jsem to viděl jako hraní rukou a věděl jsem, že penalta je velmi pravděpodobná,“ přiznal stoper, který opět hrál ve středu obrany se zkušeným Janem Mikulou.
Neuvažoval, že by ji proti bývalým parťákům mohl právě on proměnit? „Tohle mě ani nenapadlo. Exekutoři jsou v týmu jiní a ve finále ten těžký moment dnes zvládnul Vasil Kušej. A nemám strach, že kdyby si to vzal kdokoliv z dalších určených hráčů, že by to nezvládnul,“ odpověděl Hůlka.
Bohemians se na svého bývalého kapitána speciálně připravovali. Obzvláště co se standardních situací týká. Při nich Hůlka svedl řadu soubojů se svým strážcem Samuelem Obinayem.
„Víme, jak ve standardních situacích umí být silný, a chtěli jsme ho dobře hlídat, aby nám z ní nevstřelil branku. Je to škorpilovské klišé, ale zvládli jsme to,“ připomněl kouč Bohemians Jaroslav Veselý legendárního trenéra Liberce Ladislava Škorpila, který často vyzdvihoval zákon schválnosti, kdy hráč skóruje proti svému bývalému klubu.
V případě Hůlky ale nezafungoval. „Lukáš je tady určitě oporou, což pro mě ale není překvapením, protože jsem věděl, jaký hráč nám odchází,“ doplnil Veselý, jemuž Hůlka a spol. zastavili pětizápasovou šňůru bez prohry.
„Přitom na začátku zápasu jsme se trochu hledali. Soupeř byl možná opticky zajímavější, ale během první půle jsme pak byli lepším týmem, kdy jsme si vytvořili velké šance. Bohužel jsme ale ani jednu nedokázali proměnit, což mělo vliv na průběh po zbytek zápasu. Ale zároveň jsme soupeře nepustili do šance, takže jsme se cítili silní,“ zhodnotil Hůlka cennou výhru před reprezentační pauzou.
„Na konci zápasu Bohemka prostřídala a na hřišti měla velkou sílu, ale my jsme ukázali sílu dozadu a věřím, že jsme zápas ve finále zvládli snad i zaslouženě. Ale za stavu 1:0 to bylo až do konce těžké a jsem hrdý na všechny kluky. Vítězství je pro nás strašně cenné,“ uzavřel Hůlka, jenž se s parťáky opět vrátil na průběžné druhé místo tabulky za Slavii.
