Článek
Sám uznává, že ve 23 letech zatím prožívá klíčovou sezonu. „Je to tak. Když jsem přestupoval z Opavy do Liberce, věděl jsem, že jdu ještě na vyšší úroveň a když budu hrát dobře, mohu dostat mnohem víc příležitostí. Klub, tým i kouč mě posouvají dál. Pro mě jde o velmi důležitou sezonu," říká 23letý defenzivní záložník, jenž U Nisy podepsal tříletou smlouvu a jeho kariéra letí strmě vzhůru.
Ještě před necelými dvěma roky hrál v šesté nejvyšší anglické soutěži za Tonbridge, do Opavy odešel teprve vloni v listopadu. „Byl to velký skok. Pomohlo mi, že se v Anglii hraje silový fotbal a v české lize také. Děkovat můžu tehdejšímu kouči Opavy Radku Kováčovi, který nekoukal na to, že jsem přišel až ze šesté nejvyšší soutěže. Říkal, že když budu hrát dobře, šanci dostanu. Teď jsem za to šťastný," líčí Tiéhi, jenž s Opavou v minulém ročníku sestoupil.
Malou roli v jeho příchodu do Slezska sehrála i exparťanská hvězda Bony Wilfried. „V Česku hrálo hodně hráčů z Pobřeží slonoviny. Byl tady nejen Bony Wilfried, ale i Simon Deli nebo ve Slavii je Ibrahim Traoré. Abych byl upřímný, než jsem přišel do České republiky, můj táta s Bonym Wilfriedem mluvil a ptal se ho. Bony mi českou ligu doporučil, že to mám zkusit," prozrazuje majitel pasu Francie i Pobřeží slonoviny.
Jeho táta Joël Tiéhi je jako bývalý fotbalista s Wilfriedem v kontaktu. Sice neměl tak zářivou kariéru jako bývalý hráč Sparty či Manchesteru City, ale stejně jako on v roce 2015 dokázal o 23 let dříve vyhrát se Slony Africký pohár národů.
„Někteří lidé nás neustále srovnávají, jenže můj táta byl útočník a já jsem záložníkem, což je podstatný rozdíl. Někteří mě chtějí vidět skórovat, ale to není moje práce, tohle měl za úkol táta. Takže je to těžké. Někdy je to ku prospěchu věci mít za tátu bývalého fotbalistu, někdy zase naopak," připouští Tiéhi.
Pod Ještědem zatím žije sám, manželka ho s ročním synkem v Liberci jen navštěvuje. „Na Vánoce pojedu za rodinou zpátky do Paříže. Jsme křesťané a je pro nás důležité oslavit svátky pohromadě. A doufám, že se vrátím ještě mnohem silnější," usmívá se.
Táta se sice osobně na staršího syna U Nisy podívat nebyl, ale v televizi sleduje všechny zápasy Severočechů. „Je teď spokojený s tím, jak hraji. Podporuje mě, ale taky opakuje, že to nestačí. Ví, že můžu dělat ještě víc. Takže teď je všechno o mně, musím tvrdě pracovat, abych se udržel na stejné úrovni," řekl Christ, jehož o čtyři roky mladší bratr Jean-Pierre působí v Anglii ve Fulhamu. Spolu rozebírají každý zápas.
„Trénuje s áčkem, ale teď moc nehraje. Je pro něj těžké se přes velká jména ve Fulhamu prosadit. Snaží se teď najít nějaké hostování, aby hrál víc. Doufáme, že se mu to podaří," věří Christ. Sám hraje pravidelně a na podzim se vypracoval ve výraznou oporu.
Trenér Liberce Luboš Kozel.
„Je pro mě až neuvěřitelné hrát s takovými hráči jako Gebre Selassie, Rabušic, Júsuf nebo Miroslav Stoch. Hodně vás naučí. Je to pro mě důležité, protože dosáhli na vysokou úroveň a když chcete také, musíte se od takových hráčů učit," vysvětluje Tiéhi, jenž hodně komunikuje s Theem Gebre Selassiem, neboť oba mohou hrát takřka na stejných pozicích. „Na hřišti mě řídí, učí a dává mi dobré rady," vykládá Tiéhi.
V základu nastupuje od začátku liberecké štace, chyběl jen dvakrát kvůli trestu za vyloučení. „Jsem hodně rád, že jsme se do něj trefili. Umí velmi dobře číst těžiště hry a je strašně silný na míči. Minimálně kazí a nebojí se vzít míč v těžké pozici," chválí ho kouč Slovanu Luboš Kozel.
Lze předpokládat, že se ocitl v hledáčku ostatních klubů. „Abych byl upřímný, žádný zájem zatím neregistruji. Řekl jsem svému manažerovi, že se chci soustředit na výkony a pokud posoudí případné nabídky jako nedůležité, nechci o nich vědět. Takže možná mu z některých klubů volali, ale neřekl mi nic, takže to asi není vážné," prozrazuje Tiéhi.
„Je ještě moc brzy o tomhle mluvit. Když jsem přišel do Slovanu, byli jsme poslední a cílem bylo skončit v tabulce co nejvýš. Myslím, že máme na to být v první šestce," dodává. V posledním podzimním kole se málem s Libercem do skupiny o titul dostal, doma však s parťáky jen remizoval 0:0 s Českými Budějovicemi.
