Hlavní obsah

Hyský ho přirovnal k Afričanům. Odchovanec Plzně si splnil dětský sen

Aktualizováno

Škoda, že tenhle počin po nechutném chování některých fandů Slavie v sobotním derby pražských S tak trošku zapadne. Sejde z mysli. Bonbónek, který nabídl o pár hodin dříve při vítězství fotbalistů Plzně nad Libercem (2:0) záložník Viktorie Alexandr Sojka, totiž chutnal. Třiadvacetiletý borec za klub, v němž vyrůstal, vstřelil první gól v životě. „Splnil jsem si sen,“ zářil.

Foto: ČTK

Alexandr Sojka z Plzně v zápase proti Liberci.

Článek

„Pro každého kluka, který tu prošel mládeží, je největší sen zahrát si na tomto stadionu. A ještě vstřelit gól… Krásný pocit,“ rozplýval se levák, jehož si Viktorie v žákovském věku vyhlédla v Klatovech.

Dobře udělala.

Sojka utkání s Libercem rozsekl v 67. minutě. Po faulu Ermina Mahmiče na Dávida Krčíka se postavil k volnému kopu, balon zpoza šestnáctky dokonale zakroutil pod horní tyč a mimo dosah vzduchem letícího gólmana Tomáše Koubka. Plzeň rázem vedla 2:0 a duel, který prakticky po celou dobu kontrolovala, mohla dohrávat s klidem na duši.

„Trefil to skvěle a bylo po zápase,“ smekl i kouč soupeře Radoslav Kováč.

Pln milých slov byl ale samozřejmě i jeho protějšek Martin Hyský, Sojkův nadřízený. Právě on si v zimě vyžádal zpětný odkup mladého plejera z Hradce Králové. Věděl, že Sojku využije.

„Jsem z Alexe nadšený. Víme, proč jsme ho v zimě přivedli, zaslouží si složit kompliment. Pohybem a velmi dobrou technikou bych ho přirovnal k africkým hráčům. Kluky uklidnil a rozhodl zápas, mám z něj radost,“ básnil Hyský na adresu svého svěřence.

U něhož oceňuji i univerzálnost. Sojka vyrostl jako střední záložník, čistokrevný. V mládeži jiný post nezastával. Kouč Plzně jej ale využívá dosti kreativně. Někdy v srdci hřiště, jindy na kraji. Ať už coby falešné křídlo, které se stahuje doprostřed, nebo wingbeka s podobnými úkoly.

Vždyť i proti Liberci začal Sojka v záložní řadě, po půlhodině hry a vynuceném střídání Adama Kadlece, jehož trápily žaludeční potíže, se přesunul níž.

„Je schopný plnit různé posty na hřišti, všude ukazuje kvalitu,“ ocenil Hyský.

Sám Sojka možná ani nečekal, jak rychle se ve klubu svého srdce stane důležitým hráčem. „V zimě jsem nevěděl, jak to se mnou bude. Chtěl jsem hrát co nejvíc,“ prozradil borec, jenž pravidelně nastupuje buď v základu, nebo dostřídává jako jeden z prvních.

Načež přiznal, že náročný způsob hry a osobní bránění po celém hřišti (alias Hyského rukopis) mu sedí. Stejně jako fluidita Viktorie na míči. „Rád běhám,“ culil se Sojka. „Pro soupeře je navíc těžké rotace zachytávat,“ doplnil plzeňský hrdina sobotního odpoledne.