Překvapivý střelec Boleslavi o Bohemians i Matějovském: Hrát s Márou byl můj sen

Na podzim jste v Mladé Boleslavi hostoval z Bohemians, v zimě jste sem přestoupil. Plánoval jste to takhle?

Určitě mě těší, že o mě Boleslav projevila zájem. Jsem rád, že se hostování po půlroce proměnilo v přestup. Myslím, že to byl cíl obou stran. Dělal jsem vše proto, aby to tak dopadlo. Teď budu v úsilí pokračovat.

Na podzim jste se činil. Kde se ve vás vzala taková produktivita?

Asi jsem měl štěstí. Nepasuju se do role, že bych tu měl patřit k nejlepším střelcům. Hlavní je, že ty góly vedly k bodům. Je úplně jedno, jestli budu dávat branky já, nebo někdo jiný. Na jaře musí být úspěšný hlavně tým.

Přesto nějaké vysvětlení pro vašich pět branek existovat musí.

Trenér mě v pár zápasech nasadil o pozici výš, hrál jsem skoro desítku. Když jsem hrál takhle vysoko, dostával jsem se do dobrých střeleckých příležitostí. Cítím se tam dobře, góly jsem to potvrdil. I kluci vědí, že se ve vápně cítím docela dobře. Když hraju šestku, logicky se do příležitostí tolik nedostávám. Ale budu rád, když budu moct hrát kdekoliv. Záleží na trenérovi.

Vedle sebe máte Marka Matějovského. Jak se vám s ním hraje?

To byl vždycky můj sen. V mládí jsem hrál za Spartu a Mára se mi z áčka vždycky líbil nejvíc. Bylo mi líto, když ze Sparty odcházel. V tu chvíli jsem nevěřil, že si s ním ještě zahraju. A vidíte, povedlo se, moc si toho vážím. On je fantastický fotbalista.

Radí vám?

Ano. Mára má velké zkušenosti a snaží se pomáhat všem, nejen mně. Ani mi nemusí nic říkat, stačí se na něj jen dívat. Myslím, že fotbalově si rozumíme. Nebo já s ním určitě, nevím, jak on se mnou (úsměv).

Prošel jste mládeží ve Spartě, do áčka pro vás cesta nevedla?

Tam je to těžké. V mládeži Sparty je hodně nadějných fotbalistů, absolvoval jsem tam dost příprav, ale sám jsem si vyhodnotil, že zůstávat ve Spartě nemá moc cenu. V áčku jsem pro sebe potenciál neviděl. A než abych hrál za béčko, posunul jsem se raději jinam, abych mohl hrát ligu.

Šel jste do Slovácka. Jaká to byla zkušenost?

Slovácko si nemůžu vynachválit, bylo to tam super. Trenér byl hodně náročný, ale i když jsem tam toho tolik neodehrál, moc si štace v Uherském Hradišti vážím. Byla to skvělá zkušenost, mohl jsem načuchnout k ligovému prostředí, teď z toho těžím dál.

Pak jste zamířil do Bohemians, kde jste vydržel jen půlroku. Proč?

Moc jsem se do Bohemky těšil, vracel jsem se do Prahy, potkal jsem se s klukama, se kterými jsem byl ve Spartě nebo je znal odjinud. Začátek vypadal dobře, poměrně často jsem nastupoval v základu, pak se to nějak zvrtlo. Souviselo to i s tím, že Bohemka se pohybovala dole v tabulce, byla namočená. O udržení v lize jsme se rvali až do konce.

Když jste na podzim nastoupil za Boleslav proti Bohemians, přispěl jste k výhře 4:3 dvěma góly, ze kterých jste měl obrovskou radost.

Ale nebylo to vůbec nic proti klukům nebo Bohemce, pořád je i klub mám rád. Někteří mi i gratulovali, s někým z nich se bavím pořád. Je pravda, že jsem góly trošku oslavil. Bylo to asi moc, ale je to za námi. Bohemka byla asi ráda, že Boleslav uplatnila opci. Já jsem zase rád, že zůstávám v Boleslavi. Tím bych to uzavřel. Bohemce přeju dál hodně štěstí, nic proti ní určitě nemám.

Jaké máte ambice do budoucna?

Určitě chci pomoct Boleslavi, chci jí vracet důvěru. Chci hrát v základní sestavě, pomoct jí na co nejvyšší příčky. Když bude možnost, rád se posunu dál, ale teď myslím jen na Boleslav. To je hlavní.

Zahraničí vás láká?

To je sen asi každého. Ale jsem realista. Mám za sebou dobrou jednu polovinu sezony, musím na ni navázat a výkony potvrzovat aspoň rok a půl, abych se případně mohl posunout dál.