Článek
Se Severočechy podepsal kontrakt na tři roky. „Budějovice mi oznámily, že jestli s nimi neprodloužím smlouvu, tak se mnou nepočítají. Byl jsme v kontaktu s panem trenérem Kozlem a když mi zavolal, na nabídku jsem mu kývnul. Do Liberce jsem se těšil, pro mě je to posun," říká Penner, jenž se s koučem Severočechů zná z mládežnických reprezentací.
Za Slovan již nastoupil do prvních přípravných utkání. Debut si odškrtl proti Varnsdorfu (4:0), jako nováček tradičně s kapitánskou páskou na ruce. V pátek pak odehrál proti Jihlavě (0:2) první poločas. „Chci v Liberci bojovat o základní sestavu. Vím, že ve středu hřiště je velká konkurence, ale udělám vše pro to, abych hrál," slibuje ofenzivní univerzál.
Vítej U Nisy! #FCSL https://t.co/NzTJureFPu pic.twitter.com/7Cew5E5JJ0
— FC Slovan Liberec (@FCSlovanLiberec) July 4, 2023
Před necelým měsícem oslavil teprve 22. narozeniny, ale v kariéře už toho zažil poměrně dost. Před šesti lety opustil Spartu a v šestnácti letech přestoupil do mládežnické akademie Juventusu Turín. „Je fakt, že od té doby se toho seběhlo strašně moc, ale věřím, že toho mám ještě spoustu před sebou," doufá Penner.
V Itálii trénoval i s jedním z nejlepších fotbalistů historie Cristianem Ronaldem. „Chodil jsem dvakrát týdně trénovat s áčkem. Ronaldo věděl, že jsem rychlý a občas si mě brával na atletickou přípravu před tréninkem. Mladé hráče si takhle brával pod ochranná křídla, což pro mě byla čest. Mám na něj jenom super vzpomínky. Šlo o skvělou zkušenost. On je ukázkou toho, jak se má chovat profesionál na hřišti i mimo něj," vrací se Penner o tři roky zpátky, kdy mu kariéru v Itálii výrazně nabouralo osudné obyčejné komáří bodnutí.
„Měl jsem trochu smůlu. Dostal jsem horečku dengue do celého těla, měl jsem v těle vir z osmdesáti procent. Dlouho se na to nepřicházelo, až jsem jednou v Turíně zkolaboval v taxíku. Jel do nemocnice a vůbec se nevědělo, co se děje. Na hřišti se mi motala hlava, otékaly mi klouby, kosti. Přišlo se na to až v Praze na imunologii," popisuje, jak začala fáze léčení trvající pomalu dva roky. Tehdy ho přepadaly i černé myšlenky, zda se k fotbalu ještě někdy vůbec vrátí.
„Léčení zabralo čtyři pět měsíců. Pak jsem musel na operaci kolena, protože ve šlaše jsem měl chronický zánět. Potom jsem musel být v klidu, protože u chronického zánětu je nebezpečí návratu. Odpočítával jsme každý den, kdy se budu moct vrátit na hřiště," přiznává. Comeback zažil v sezoně 2021/2022, za Dynamo však v předminulém ročníku stihl jen 129 minut.
„Dva roky jsem nehrál, musel jsem začít úplně od nuly. Dlouhou dobu trvalo, než jsem se do toho dostal, ale poslední rok už to bylo jen lepší a lepší. Poslední zápasy jsem už hrál v základu. Jsem rád, že jsem se mohl ukázat a některé kluby si mě všimly. Jsem šťastný, že jsme se posunul do Liberce. Teď jsem fyzicky a kondičně připravený líp než předtím," uzavírá Penner, jehož nyní čeká s Libercem herní soustředění v Německu a Rakousku.
