Článek
Právě jste se vrátil z reprezentačního srazu hráčů do 21 let. Jaké jsou zatím pocity z nového cyklu?
Je to fajn. Dovolím si tvrdit, že tenhle sraz byl úspěšný – bodově jsme splnili to, co jsme chtěli. Cílem bylo šest bodů do tabulky, takže to musíme brát pozitivně.
Prostoru jste ale příliš nedostal. Čekáte větší vytížení?
Určitě. Je to cyklus mého ročníku, a i když jsem teď nezačínal v základu, věřím, že se mi bude příště dařit. Vrátím se s podobnou rolí zkušenějšího hráče a třeba nastoupím i od začátku.
Naskočil jste za jednadvacítku už v době trenéra Suchopárka. Dá se to po tak krátké době porovnávat?
Tohle moc hodnotit nechci. V předchozím období jsem nastupoval jen krátce a bylo to i v době, kdy se celému týmu nedařilo. Teď máme dobrou organizaci, víme, co chceme hrát. Věřím, že nabereme sebevědomí a postupně dostaneme do naší hry i více fotbalovosti. Hlavní je, že máme super partu.
Zmiňujete fotbalovost. Souhlasíte, že vám umělá tráva ke zmíněné lepší hře ve druhém zápase příliš nepřidala?
Je fakt, že se na tom nehraje stejně jako na přírodní trávě. To jsou ale okolní vlivy, se kterými si musíme poradit. Zápas neměl hladký průběh, jaký jsme si představovali. O to cennější ale někdy ty tři body jsou. Já hlavně věřím jedné věci.
Pokračujte.
Takové zápasy zocelí celý tým a zlepší i náladu. Souhlasím, že výkon měl být diametrálně lepší, protože kvalitou na to máme. Důležité jsou ale ve výsledku tři body a celkově je třeba se na to dívat pozitivně.
Tom Slončík z Hradce Králové
V pozitivním rozpoložení tedy půjdete i do nedělního zápasu se Spartou?
(usměje se) Určitě. Já se těším na každý zápas a proti takovým soupeřům obzvlášť. Můžeme se na ně vytáhnout a věřím, že zápas zvládneme.
Zřejmě jste si ale maloval, že podzim spíše strávíte v Plzni.
Máte pravdu, věřil jsem tomu na sto procent. Bylo mi jasné, že nebudu mít snadnou pozici, o kterou se budu muset poprat. Doufal jsem, že vzhledem k okolnostem, kdy odešel Pavel Šulc, bude větší příležitost hrát. Realita ale byla jiná a já ji musel přijmout. Člověk musí jít dál.
Jak koušete, že to v Plzni nevyšlo tak, jak jste si představoval?
Takhle to ve velkých týmech zkrátka chodí. Od někoho máte větší důvěru, od někoho menší. Musím být tak dobrý, abych se prosadil. Nakonec jsem volil cestu Hradce, a i když na první pohled může působit jako slabší, určitě mi pomůže. A budu úspěšný.
Berete na druhou stranu odmítnutí přestupu do Ostravy jako známku důvěry od vedení Plzně?
Přesně tak, od pana Šádka cítím velkou důvěru a vím, že se mnou do budoucna počítá. Samozřejmě i tohle dodá hráči klid, ale vždy je to hlavně o výkonech na hřišti. Pokud budu dobrý, prosadím se. Pokud ne, zvolím jinou cestu.
Můžete připomenout, jak se příchod do Hradce Králové vyvíjel?
(rozesměje se) Byla to rychlá akce a víceméně nečekaná. Po jednom z rozhovorů s trenérem Koubkem jsme se shodli, že hostování bude pro mě nejlepší. A to i přesto, že já už počítal s tím, že podzim zůstanu v Plzni. Nabídek pak bylo víc, a protože to vyšlo na víkend, chtěl jsem si nechat čas na rozmyšlenou.
Zde vzniklo, že jste trenérům oznámil, ať vás nekontaktují?
Potřeboval jsem mít klid a rozhodnout se sám za sebe bez jakýchkoliv tlaků. Nakonec jsem zvolil Hradec a jsem přesvědčený, že správně.
Zprávy ale od trenérů stále přicházely, že ano?
Fotku skříňky v kabině mi poslali asi sedmkrát. (smích) Já už nevěděl, co na to odepisovat. Se všemi trenéry jsem ale v kontaktu byl a pak jim i osobně volal, jak jsem se rozhodl. Spíše to bylo o tom, že po několika rozhovorech to sklouzávalo k přemlouvání, což nemám rád. I proto jsem neodpovídal.
Čím byste vysvětlil, že ve vašem rozhodování vyhrál právě východ Čech?
Asi kombinací všeho. Každý tým měl své pro i proti. Rozhodoval jsem se mezi dvěma kluby, a nakonec jsem dal na svůj pocit. V Hradci mám důvěru trenéra a znám prostředí. A samozřejmě sehrála roli i budoucí šance v Plzni.
Jak se Hradec změnil oproti době, kdy jste tu působil naposledy?
Nějaká obměna kádru proběhla. Odešli kvalitní hráči, přišli jiní. Někteří chybí, noví tomu dali něco jiného. To je standardní proces. Začátek sezony sice nebyl ideální, ale věřím, že kvalita v týmu je a výsledky přijdou.
Jaké to je sdílet kabinu s Vladimírem Daridou, kterého jste určitě dřív sledoval v reprezentaci?
Je to super. Vláďa je skvělý fotbalista, a přitom normální kluk. Můžu ho sledovat v tréninku, učit se od něj. Má obrovské zkušenosti a hodně nám pomáhá.
Bylo to hned na tykání?
(rozesměje se) Vláďa se sám necítí starý, takže proběhlo hned.
Odhaduji, že vyhlížíte už zápas se Zlínem, který se nezadržitelně blíží.
Máte pravdu, bude to hodně speciální. Poprvé v životě nastoupím proti Zlínu, a navíc u nás na Letné. Žil jsem tam 19 let, což jen ukazuje, jak moc pro mě tenhle zápas bude znamenat. Samozřejmě jedu domů vyhrát.
Jak hojnou účast vašich příbuzných a kamarádů očekáváte?
Spoustu. Moje nejbližší rodina se bude dívat přímo z domu, máme hezký výhled. A známých i kamarádů přijde spousta. Dalo by se až říct, že budu znát všechny na stadionu. (smích)
