Článek
Sestřihy z 13. kola fotbalové ligy
Zdá se, že vaše kritika do vlastních řad padla na úrodnou půdu. Souhlasíte?
Myslím, že většina kluků ze základní sestavy, v níž je spousta cizinců, tomu ani nerozumělo. Samozřejmě jsme si ale o tom všem, co jsme předvedli ve Zlíně, řekli v úterý. Takže v kabině to zaznělo, a i v angličtině. A pomohlo to. Nyní to bylo na trávníku vidět. Výkon se blížil tomu, jak by měl vypadat.
Dva góly jste vstřelili po ziscích Pétera Barátha, který dlouho kvůli zranění nehrál. Jak moc je důležitý pro tým?
Na hřišti jsem cítil, že s ním přijde to, co nám bez něj chybělo. Byl stoprocentně připravený a vlétl do toho skvěle. Vyhrával souboje, získával míče. Počítali jsme s tím, že právě na to bychom Brno mohli nachytat a jsem rád, že jsme toho i využili.
Zdá se, že jste v životní formě. Sprintujete dozadu i v 86. minutě za stavu 3:0. K tomu dva vstřelené góly. Na svém kontě jich máte už šest, tedy více než kdykoliv předtím v této fázi soutěže. Co k tomu říct?
Cítím se od začátku sezony dobře připravený. Absolvoval jsem celou přípravu. Po dlouhé době, vždycky jsem měl totiž nějaký nároďák. Nyní těžím z práce našich kondičních trenérů. Sedlo mi to parádně.
Gólová oslava útočníka Sigmy Olomouc Václava Sejka.
Co zmatky kolem druhého gólu? Dominik Janošek kopal penaltu, trefil tyč, gól se odrazil k Markovi Soldovi, ten střílel a vy jste míč usměrnil do sítě. Jenže neplatil a penalta se opakovala. V té chvíli už Janošek na hřišti nebyl, protože střídal, a tak jste si vzal balon vy, a byť se štěstím jste se trefil…
Od začátku VAR řešil, že někdo vyběhl do šestnáctky dříve. Tušil jsem, že jsem to byl asi já. Naštěstí tam byl se mnou i jeden z hráčů Zbrojovky (Vedral), takže se penalta opakovala. Za normálních okolností by na ni šel asi zase Dominik. Ptal jsem se ho na to a potvrdil to. Už ale byl na lavičce, tak jsem to vzal na sebe a jsem rád, že jsem ji proměnil.
Prošel jste hodně týmy a v nich hrál v různých systémech, rozestaveních. Teď jste na hrotu sám a pod sebou máte dvě desítky. Co vám vyhovuje nejvíc?
Těžko říct, protože všude jsem byl půl roku. Zažil jsem toho už skutečně hodně. Roztažená křídla, desítky u sebe, hru vepředu ve dvou. Možná to je moje výhoda. Dokážu se adaptovat na konkrétní styl hry. Ze všech formací si umím najít, kde pro mě vznikne prostor. Hodně na tom pracujeme. Asistent trenéra Jaime Monroy, jenž má na starosti ofenzívu, v tomto směru výrazně posunul mé vnímání hry v tom, kde mám volné prostory využívat.
