Článek
V Příbrami jste sice před téměř sedmi roky působil, ale jak došlo ke kontaktu nyní?
Zavolal mi Jaroslav Starka. Známe se dlouho, a byli jsme v kontaktu, i když jsem tu už nepůsobil. Přiznám se, že to pro mne byl v první chvíli trochu šok, že si na mne vzpomněl. Musel jsem ho strávit, domluvit se s rodinou, vyřešit si svoje zaměstnání na Slovenském fotbalovém svazu. Ten proces trval asi čtyři dny. Všechno dobře dopadlo, takže jsem rád, že jsem zase v Příbrami.
Jak vzpomínáte na svoje předchozí příbramské angažmá v roli asistenta?
Určitě pozitivně, poznal jsem tu spoustu fajn lidí, kteří jsou tu stále. Věřím, že spolu dokážeme něco nastartovat.
Před vámi je ale těžký úkol, zachránit Příbram v nejvyšší soutěži, když je v tabulce poslední se ztrátou sedmi bodů na první nesestupovou příčku. Jakou máte vizi?
Mám nějakou vizi, kterou bych chtěl přenést na hráče a realizovat ji. Nekoukám se jen na to, kde budeme po 34. kole. Smlouva je dlouhodobá, a záchrana není podmínkou. Ale my pro ni samozřejmě uděláme maximum. Musíme jít krok za krokem, tím prvním je sobotní zápas s Brnem.
Třetí gól v brance Příbrami. Brankář Jakub Šiman nakonec od Baníku dostal ještě dva.
Zbrojovka je také ohrožená, bude hodně obtížné po sérii těžkých porážek připravit mužstvo na tento zápas?
To je prvořadý úkol, připravit hráče tak, aby byli správně namotivovaní, těšili se na utkání a zvládli ho vítězně.
Času, poznat hráče, ale moc nemáte...
V úterý jsme měli první společný trénink. Byl jsem v kabině, řekl hráčům svoje představy. Poznávám je za chodu, nic jiného nezbývá. Ten první společný týden je pro ně i pro realizační tým časově náročnější. Máme si hodně co říct, zkoušíme některé věci, všechno chce svůj čas.
Odešel trenér Pavel Horváth i jeho asistenti. Kdo bude pomáhat vám?
Ze Slovenska jsem si přivedl kamaráda, který má předpoklady roli asistenta zvládnout. Jedná se o Jána Murára, který pracoval v akademii Interu Milán. Z Příbrami jsem si vzal Daniela Huňu, který zná velmi dobře hráče a byl jako trenér propojen i s rezervou a akademií.
