Vémola je pod tlakem, chystá se obří akce

Předloňskou akci ve Frankfurtu navštívilo 59 148 diváků. Mimořádně povedený event tehdy okamžitě obletěl celý svět, a tak není divu, že se Oktagon po dvou letech na stejné místo vrací. A stejně jako tehdy, i tentokrát šly vstupenky pořádně na dračku.

Určitě to bylo zkušenostmi. Máme jich násobně víc, i díky tomu, že jsme už jeden turnaj ve Frankfurtu uspořádali. Víme, co jsme tehdy udělali špatně a co potřebujeme zlepšit. Tentokrát to šlo mnohem hladčeji, i když jsme po cestě narazili na řadu překážek. Komplikovaná byla například halftime show, stage a další věci. Máme ale skvělý tým, který začal pracovat včas. Navíc jsme si přizvali zkušené firmy, které mají na starosti stage a celé systémy podobné těm, jaké známe například z Tomorrowlandu. Bylo skvělé, že jsme byli lépe připraveni. Pak už zůstávala hlavně otázka, koho dát na kartu, abychom turnaj dokázali vyprodat. A to je samozřejmě to hlavní.

Pár lístků tam asi ještě zůstane, uvidíme. Podle mě jich ale nebude víc než 1-2 tisíce.

Ne, protože jsme tentokrát postavili stage jinak. Je umístěná podél dlouhé strany fotbalového stadionu, takže zabere více míst. Fyzická kapacita stadionu proto bude nižší než v roce 2024. Tentokrát se dostaneme na číslo o pár stovek menší, tedy zhruba 59 tisíc diváků.

Určitě show a celkově tím, jak bude celý turnaj vypadat. Jdeme do toho naplno s RTL a výraznějším televizním pokrytím. Za tu dobu navíc v Německu vyrostly nové hvězdy. Uvidíme Durice, Cogu nebo Vosgröneho. Je to nový, svěží vítr. Taková verze Oktagonu 2.0.

Ani ne. Spíš si přeju, aby všechno klaplo. Je to obrovský turnaj a spousta věcí se může pokazit, což se ostatně občas stává. Důležité je, aby si toho nikdo nevšiml a hlavně aby všichni odešli zdraví.

Je to tak. Právě ve Frankfurtu chceme desáté výročí nejvíc oslavit směrem k německým fanouškům i do celého světa. Máme k tomu připravený speciální program a během turnaje oznámíme ještě jedno překvapení pro fanoušky. Moc se na to těším. S Němci jsme ve vztahu zhruba čtyři roky, takže tolik nevnímají, že Oktagon funguje už deset let. Je to proto skvělá příležitost, jak jim trochu nahlédnout pod pokličku a prostřednictvím videí ukázat, co Oktagon znamená, jak velké zápasy jsme zažili a co všechno jsme za těch deset let museli udělat.

Snažili jsme se tentokrát zvolit co nejdřívější termín. Tehdy byla opravdu zima, z bojovníků se doslova pařilo a i my jsme vymrzli. Teď už by to tak špatné být nemělo, byť v noci bude stále chladno. Jungwirth a Kozma, kteří nastupují jako první v hlavních zápasech, navíc budou moct mít trenéry přímo v kleci, aby je během dlouhého čekání mohli zahřát a udrželi je v teple. Nechceme, aby před zápasem zatuhli.

Ano, řekl bych, že minimálně o třicet procent. Náklady šly nahoru prakticky ve všech směrech.

Pronájem stadionu. Pak samozřejmě technika, světla, lidé nebo security. Na turnaji zaměstnáváme tisíce lidí, takže je to opravdu masakr. Velkou položkou je samozřejmě i fight card. Ta se dostala na takovou úroveň, že můžu říct, že v Evropě, kromě PFL – a možná už ani to ne –, platíme nejvíc. Výplaty u nás patří ke světové špičce a mnozí dostávají výrazně víc, než by si vydělali v UFC.

Určitě ano. Hledáme další možnosti a nějaké už máme vyhlédnuté. Pro nás je to možná až nevyhnutelná cesta. Na Eintracht se ještě určitě vrátíme, ale asi to nebude tak brzy. Díváme se po dalších velkých stadionech, kterých je naštěstí v Německu dost. Musíme ale vybírat ty, které mají střechu. Počasí je totiž u takového eventu vždycky ošemetná věc.

Ano, víme to ze statistik. Je to skvělý mač. Třešničkou na dortu pak bude Vémola s Vosgrönem. Karlos měl v posledním díle pořadu Na dohled hodně sebevědomé vyjádření. I já jsem byl překvapený, s jakým brutálním sebevědomím do toho jde. Nesmím ale zapomenout ani na zápas Cogyho s Jungwirthem. Coga je oproti němu malý, takže tam bude velký výškový rozdíl. Jsem zvědavý, co předvede, zvlášť když má stále zraněnou ruku. Je to neuvěřitelné. Za ty roky si ale natrénoval jiné techniky. Ty, které už kvůli zranění nemůže používat, opustil a vytvořil si vlastní. Přizpůsobil svůj styl tak, aby mu vyhovoval i přes zranění.

Ne, přesně takhle to vidím i já. Vosgröne je na zemi odskočený, něco jako býval kdysi Karlos. Když někoho na zemi chytil, nebylo mu pomoci. Dokázal ukončit každého. Teď ale bude čelit druhému elitnímu grapplerovi a myslím si, že je to sakra vyrovnaný zápas. Karlosovi může hrát do karet zkušenost se zápasy na velkých stadionech. V takovém prostředí už se nerozklepe a ví, co od toho čekat. Vosgröne je naopak mladý a divoký. Je to stále ještě mladičká hvězda, která si podle mě zvyká na to, že se stala slavnou. Zvládnout to po mentální stránce pro něj může být velká výzva.

Podle mě Karlos. Jemu by pak lidé připomínali, že ho porazil kluk, který měl jen šest zápasů. Z tohoto pohledu by to pro něj bylo horší. Když prohraje Vosgröne, je pořád mladý, má skvělé skóre a může to napravit. Samozřejmě je nepříjemné prohrát před tak obrovským publikem a rázem se mohou ozvat lidé, kteří budou říkat: „My jsme věděli, že jsi jako MMA bojovník slabý.“ U Karlose je to ale především o odkazu. On podle mě opravdu potřebuje vyhrát, aby si ho udržel. Prohra může takovému veteránovi hodně vzít. Je to trochu jako Michael Schumacher, který se vrátil do formule 1 a najednou jezdil na patnáctém místě. Už to zkrátka nebylo ono.

Hodně. Karlos je s Oktagonem extrémně spjatý a patří k němu. Myslím si, že je pro domácí fanoušky obrovské štěstí, že ho ještě budou moct vidět v kleci.

Asi ne. (smích)