Ve Zbrojovce mě chtěl jen Svědík, nejlepší podmínky by mi asi dal Artis, říká matador Zlína před derby s osudovým klubem

Ani ne, zlínští fanoušci snad pískat nebudou. Od příznivců Slovácka asi něco málo přijde, ale nemyslím, že půjde o něco hrozného, jako když někdo přestoupí ze Sparty do Slavie nebo naopak. Snad lidi chápou, že jsem se chtěl vrátit blíž domovu a nabídku jsem dostal ze Zlína, ze Slovácka nepřišla. Chtěl jsem být s rodinou a pokračovat v první lize, kvůli tomu jsem odmítl Zbrojovku i jejího trenéra Svědíka.

Při osobním setkání jsem nezažil, že by za to na mě byl někdo nepříjemný. Někdo mi naopak říkal, že mi přeje a bude mi stejně fandit. Ví, že jsem ze Slovácka nechtěl odcházet a teď nabídku nedostal. Chtěl jsem být doma a blíž rodině. Neberu to jako něco hrozného, že budu rok nebo dva hrát ve Zlíně. Pak ukončím kariéru a bude to úplně jedno.

Dostal jsem na čtvrtek pozvání na pivo od masérů a fyzioterapeutů, asi mě chtějí rozhodit (smích). S díky jsem odmítl.

To by mě asi nenapadlo. I když to na mně možná není vidět zvenčí, tak ta atmosféra derby mě určitě pohltí. Je to cítit už od začátku týdne, já začnu být nervózní asi ve čtvrtek nebo v pátek.

Nevím, jak to berou sázkovky (Zlín je mírný favorit - pozn.red.), ale my si po výhře v prvním kole v Teplicích věříme. Slovácko v prvním kole prohrálo, i když nehrálo špatně a mělo trošku smůlu. Hrajeme doma, takže roli mírného favorita bereme.

Těším se, až se na hřišti po delší době potkáme. Asi na to pořád má, po přípravě byl v prvním zápase v základu. Rychlost neztratil. Měl to podobně jako já, že se chtěl vrátit domů, protože byl daleko od rodiny. Klubu má pořád co dát.

To mě nenapadlo, ale kdybychom vyhráli, dobře se nastartujeme. Začátek je hodně důležitý, abychom se odpíchli od spodku. Pomůže to i psychicky a s body v zádech je vyšší herní pohoda. Pak se dá taky držet dál od posledních příček.

Je to logické, jsme nováčci, nemáme asi takový kádr jako Hradec, Liberec nebo první čtyřka. Dá se to ale překonat týmovým duchem, když je dobrá parta a zlomí se to. Věřím, že predikce překonáme.

Zatím nevím, kolik jich dostanu v kabině. Dostal jsem dvě permice, jednu dal ženě a druhou staršímu synovi, mladší zatím nepotřebuje. Táta s mámou si jí koupily, ze Senice přijede tchýně s kamarády, tak uvidíme, kolik toho bude v kabině a co rozdám.

Nevím, jak to bude mít. Hraje za Slovácko, ani jsem se ho neptal.

Nakonec ani ne, nedostal jsem od Zbrojovky tak dobrou nabídku, jakou jsem čekal a o jaké jsem slyšel, že dávají. Cítil jsem asi, že mě vedení ani tolik nechtělo, že jsem možná dostal nabídku díky trenéru Svědíkovi, který o mě stál. Nakonec mám tady lepší podmínky než v Brně.

Na začátku, když už jsem byl v kontaktu s trenérem Svědíkem, tak mě kontaktoval Ondra Kušnír (asistent trenéra Artisu - pozn.red.), jestli bych nechtěl k nim. Hned jsem to, dá se říct, zavrhl s tím, že jsem domluvený s trenérem Svědíkem, že půjdu tam. I když jsem nic hotového neměl, bral jsem to v tu chvíli za hotovou věc, že jdu do Zbrojovky, když mi trenér Svědík říkal, že mě chce. Pak se nám to Brno s nabídkou ale tolik nepozdávalo.

Oba dva týmy jsou dobrá adresa. Nejlepší podmínky bych asi měl v Artisu, co jsem tak slyšel. Nechtělo se mi ale dojízdět do Brna, takže bych stejně asi i tak upřednostnil bližší destinaci v první lize, tedy Zlín.

Moc času ve Zlíně nestrávím, po tréninku hned jedu domů do Hradiště, ale když zajdeme s klukama na oběd nebo na kafé, líbí se mi tady. V kabině je super parta a jsem maximálně spokojený.

Po tom první poločase, co jsme předváděli a bylo to hrozné, tak mě překvapilo, jak jsme to zvládli. Pomohla dvě střídání a změna stylu, kdy jsme je víc napadali a nenechali rozehrávat.

Asi je mně to jedno. V obraně se dá víc odpočinout, protože se nemusí pokaždé nahoru, i když trenér Svědík chtěl, aby člověk skoro pokaždé vybíhal. V záloze je to náročnější na běhání i co se týče intenzity, ale vždy mě bavilo víc útočit, takže asi řeknu, že mně víc vyhovuje záloha.

Už když jsem loni končil ve Slovácku, nečekal jsem, že dostanu nabídku z první ligy z Pardubic. Nevěděl jsem teď po zranění, co bude, ale doufal, že budu hrát fotbal. Měl jsem dobře nastavenou hlavu. Operace nebyla snadná, ale podařila se a všechno za mě bylo v pohodě.

Určitě, předtím jsem neměl nic vážného, maximálně natažené nějaké vazy v kotníku, nic víc, byl jsem mimo tak měsíc dva maximálně. Největší zranění přišlo takto na konci, ale naštěstí jsem se z toho v tomto věku dostal.

Asi se dá říct, že lepší atmosféra panuje ve Zlíně. V Pardubicích končil pan Shejbal (dlouholetý sportovní manažer klubu - pozn.red.) a pak nastaly další změny ve vedení. Bylo to tam takové divoké, kádr by potřeboval posílit a asi nejsou finance kupovat drahé hráče, musí se čekat na ty volné. Je to složitější uhrát, je tam hodně mladý kádr oproti nám. Bylo znát, když chyběly zkušenosti a z toho občas pramenily chyby.

Zatím nevím, jak to chodí, ale nějaká odměna asi padne.