Vystřel, volal na syna a pak to na tribuně „schytal“, Mihálik gól neslavil. Mám k Jablonci respekt, říká. Vrátí se do Plzně?

„Běžný zápas to určitě nebyl. K Jablonci mám stále velký respekt, pořád ho beru jako svůj domov a na zápas jsem se samozřejmě těšil a měl jsem velkou motivaci tady uspět," vyprávěl.

Nota bene speciální moment pak prožil ve 23. minutě, když otočil skóre parádní střelou zpoza vápna na 2:1 pro hosty. Do sítě svého klubu se trefil poprvé v kariéře.

„Celkově jsme do zápasu šli s tím, že jsme chtěli být střelecky aktivní. Tahle střela vyplynula ze situace, kdy mi to vlastně Jarda Zelený sklepnul na prostředek hřiště. Pak už asi mojí jedinou myšlenkou bylo, že vystřelím. Už jak to letělo, viděl jsem, že gólman míč asi nechytne," popsal svůj zásah.

Na hlavní tribuně ho s viděl i táta Štefan „Pišta" Mihálik, kdysi útočník Jablonce a Žižkova, který se na potomka přišel podívat se svou ženou. „Z tribuny jsme na něj s manželkou volali. aby vystřelil. Samozřejmě nás nikdy nemohl slyšet, ale z člověka to někdy prostě vyletí. A trefil to dokonale! Samozřejmě jsem rád. Nikdy jsem snad takový gól z dálky nedal, ani bych asi sám z takové vzdálenosti nestřílel," pochválil s úsměvem autor dvou prvoligových gólů svého syna.

A hned to za potomka v nadsázce na hlavní tribuně schytal. „Diváci a fanoušci, kteří mě znají, se kolem mě s úsměvem zlobili s tím, že si to mohl nechat na jindy. Ale je jasné, že my jsme se po gólu radovali," prozradil „Pišta" starší.

To junior branku neslavil, přestože jeho trefa by našla místo v gólových hitparádách. „Věděl jsem, že když náhodou skóruju, tak se radovat nebudu. Respekt k Jablonci stále mám, k fanouškům a k lidem v klubu, takže jsem věděl, že žádný přehnaný radosti nebudou. Byl jsme šťastný, ale v myšlenkách se mísila radost s respektem. Nechtěl jsem vyvádět," přiznal 24letý útočník.

Svou třetí trefou v sezoně překonal prvoligového debutanta v brance Tomáše Vajnera, rovněž jabloneckého odchovance, jen o tři roky mladšího. „Po zápase mi říkal, že mám říct, že to byl nechytatelný gól, který by nechytil nikdo," usmíval se Mihálik.

„Určitě to však pro něj nebylo jednoduchý, byl to první jeho start. Chtěli jsme být střelecky aktivní, ale bohužel se nám to dařilo spíš jen první poločas. Ve druhém jsme se začali postupně stahovat víc a víc do defenzivy a Jablonec nás zmáčknul a my jsme měli jen nějaké brejkové situace. Chtěli jsme na ně střílet z pozic ze střední vzdálenosti a dali jsme z nich dva krásný góly," popsal Mihálik.

Velkou šanci však měl už ve třetí minutě, kdy jeho hlavičku z malého vápna Vajner zneškodnil. „Když se na to člověk podívá zpětně ze záznamu, je vidět, že kolem sebe nějaký dva metry nikoho neměl, takže to mohl vyřešit i nohou. Škoda, že to neproměnil. Zamrzí to, byl by to snový začátek," zhodnotil stoprocentní možnost Štefan Mihálik.

„Šel jsem do toho asi zbytečně hlavou, měl jsem to hrát nohou, nártem. Bylo by to asi jistější. Za to jsem dostal ne přímo pokárání, ale táta pozdvihl obočí," prozradil „Pišta" junior, který na jihu Čech hostuje z Plzně a v zimní pauze se tam může vrátit. Jak je to momentálně reálné?

„Mluvil jsem několikrát s trenéry. Bohužel jsem v Plzni hrát nemohl, ale byl jsem se tam podívat a byl jsem s nimi v kontaktu. Hostování mám na rok s tím, že Plzeň ho může případně v zimě ukončit a stáhnout si mě zpátky. Ale zatím žádné oficiální rozhodnutí není," přiznal Mihálik.

O jednom návratu má však jisto již nyní. V Jablonci se znovu objeví na konci listopadu, kdy zelenobílí hostí v 5. kole Konferenční ligy Alkmaar, do kterého v lednu 2018 přestoupil. „Těším se, určitě se přijedu podívat," uzavřel.