Hlavní obsah

Yamal mi zkoušel dát jesle, ale neuspěl. Plzeňská kometa nejen o setkání s hvězdným Španělem

Prožil rok jak z divokého, bláznivého filmu. Dvanáct měsíců poté, co ho Plzeň prodala do Hradce Králové, se univerzál Alexandr Sojka ocitl na jedné scéně s Lionelem Messim a Cristianem Ronaldem na fotbalovém mistrovství světa. Opět jako hráč Viktorie… „Už se neštípu, jestli se mi to všechno nezdá. Smířil jsem se s tím,“ říká Sojka s úsměvem v rozhovoru pro Sport.cz, který vznikl na nedávném soustředění Plzně v Rakousku. Třiadvacetiletý borec v něm například vzpomíná na zápasy proti španělskému zázraku Laminu Yamalovi a věří, že nadcházející sezona bude pro něj průlomová. Aby si špičkový fotbal mohl zahrát každý týden.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Záložník FC Viktoria Plzeň Alexandr Sojka

Článek

Westendorf (od našeho zpravodaje) - Po mistrovství světa si dopřál týden ve Španělsku, po návratu strávil tři dny doma. Pak už se Sojka připojil k týmu Viktorie. Do nové sezony, která pro Plzeň začne sobotním duelem s Libercem, půjde prakticky z voleje. „Nemám s tím problém. Loni jsem měl po Euru jednadvacítek ještě kratší dovolenou, snad jenom čtyři dny. A sezona nebyla vůbec špatná. Asi se vzdám dovolené napořád,“ culí se Sojka.

Delší odpočinek by se vám ale nejspíš hodil. Určitě i vy musíte vnímat, že jste na MS položil solidní základ k tomu, aby tato sezona pro vás byla tzv. zlomová a vy jste vystřelil do světa velkého fotbalu…

Pořád nejsem hráč, který by měl na kontě stovky ligových zápasů. Mám padesát startů, za sebou dvě sezony. Ale jo, vnímám, že nastal čas ukázat, že mám daleko na víc. Bylo by krásný, pokud se mi všechno splnilo a tahle sezona byla moje průlomová. V Americe jsem nasbíral sebevědomí.

Před mistrovstvím světa váš otec prohlásil, že se ze šampionátu vrátí jiný Saša Sojka. Měl pravdu?

Myslím, že ano. Věřím si daleko víc než předtím. Dokázal jsem si, že můžu hrát i na top úrovni. Mám velkou motivaci to v nové sezoně potvrdit. Navíc máme s týmem nejvyšší ambice, tedy vrátit do Plzně mistrovský titul.

Foto: Matias Delacroix, ČTK/AP

Alexandr Sojka z Česka (vpravo) během utkání MS ve fotbale proti Jižní Koreji.

Jak s vámi otec prožíval MS?

Rodina za mnou v Americe nebyla, finální nominace byla na poslední chvíli. Navíc jsem netušil, kolik toho na turnaji odehraju. Nenapadlo by mě, že budu hned dvakrát v základu. Neskutečný. S tátou jsme zápasy rozebírali, bylo fajn slyšet i jiný pohled na můj výkon.

Byl otec kritický, nebo vás spíš chválil?

Myslím, že na mě byl pyšný. Byl mým prvním trenérem, žije můj příběh. On i celá rodina se obětovala, abych mohl být v této situaci. Být v elitním českém klubu, zahrát si na mistrovství světa. Vozili mě na tréninky do Plzně. I když přiznávám, že to se mnou nebylo mnohdy lehké.

Proč?

Jsem paličák, občas se mi nechtělo jet. Nechtěl jsem vyjít z komfortní zóny, měl jsem svoje kamarády… Jsem moc rád, že byli tenkrát důslední, že mě nenechali prosadit si svou. I díky tomu jsem tam, kde jsem. Teď je pro mě fotbal, společně s rodinou, zásadní součástí života. I ve volném čase si přidávám.

Vraťme se ještě k MS. Měl jste před prvním zápasem s Jižní Koreou velkou trému?

Bylo to zvláštní, ale nervozitu jsem nepociťoval. Vůbec, ani trochu. Přitom flegmatik určitě nejsem. Ale asi mi pomohlo, že poslední fáze uplynulé sezony mi vyšla, cítil jsem od trenéra Hyského v Plzni důvěru. Měl jsem se na mistrovství světa o co opřít. Prostě jsem si řekl, že jen s čistou hlavou budu moct ukázat, co ve mně je. Vím, co umím, bylo to tedy jen o tom, jestli dokážu být v klidu. Povedlo se. Tedy aspoň myslím.

Bezesporu.

Navíc jsme si od začátku s tátou dělali legraci, že jsem na stejném turnaji jako Messi a Ronaldo. Ještě nedávno bláznivá představa, najednou to byla realita. Jo, a mám o jednu asistenci na MS víc než Ronaldo, což není špatný. To je samozřejmě nadsázka.(směje se)

Messi vás ale překonal.

S tím už nic nenadělám. Oba mají jen o pár gólů a Zlatých míčů víc než já. Teď vážně - moc si považuju, že jsem s těmito superstar mohl být na jedné scéně. A se spoustou dalších, kteří patří mezi nejlepší na světě.

Ostatně, proti jednomu z nich jste před časem stál. V juniorské Lize mistrů jste před čtyřmi lety čelil barcelonskému Laminu Yamalovi, čerstvému mistru světa. Vzpomínáte si?

Dělí nás pět let, ale on je holt trochu dál. Proto jsme proti sobě mohli hrát. V prvním zápase proti nám nastoupil jen na chvilku, Barcelona vedla o tři góly. Hráli proti nám i Cubarsí a Casadó. Byl to Yamalův první zápas za devatenáctku Barcelony, bylo mu tehdy patnáct. Ve druhém utkání, které se hrálo v Přešticích, byl v základu. Zkoušel mi dát jesle, ale neuspěl. Podruhé už do toho nešel.

Bylo už tehdy poznat, že z něj bude světová hvězda?

Pamatuju si, že jednomu mému spoluhráči dal jesle tam a zpátky. Tehdy už začínal trénovat s áčkem Barcelony. Bylo vidět, že je někde jinde. Věděli jsme, že Yamal je diamant proslulé akademie Barcelony La Masie, že má být nástupcem Messiho. Ale nečekali jsme, že to rozbalí už v patnácti letech.

Zaznamenal jste, že Yamal pověsil vaši fotku ze zápasu s Jižní Koreou na svůj Instagram?

Vím. Napsal k ní, že kouká na náš zápas s Koreou, že mistrovství světa konečně začalo. Asi si mě pamatoval z Přeštic.