Článek
Sešívaným fanouškům se při sobotním probuzení nabízí příjemný pohled. Áčko vede nejvyšší soutěž. Rezerva po slušném výkonu a triumfu na Julisce po neúplném čtvrtém kole vévodí druhé lize.
„Pro fanoušky Slavie to musí být moc hezké, když vidí oba týmy na prvních místech. Nicméně pro nás jako B-tým platí pořád stanovené cíle. Důležitý je pro nás rozvoj hráčů a dávat jim příležitost v těžkých zápasech, jako byl tady na Dukle,“ říká Heidenreich.
Nejpozorněji v Edenu musí aktuálně sledovat vývoj devatenáctiletého Domčaka. Slavia za něj ukrajinskému Lvovu v květnu zaplatila tři miliony eur. Nikdy český klub nevysázel za brankáře větší balík. Cenovkou trumfl předloňský příchod reprezentanta Staňka do Slavie, který si nyní hledá zahraniční angažmá.
Neznámý, ale perspektivní teenager je už u obhájců titulu brankářskou dvojkou za Jakubem Markovičem, který už na jaře dochytal zlatou sezonu. Domčak proseděl úvodní tři ligové partie na střídačce a nyní si podruhé odskočil do brány druholigové rezervy.
„On stál 70 milionů korun? Ty jo!“ naoko se podivil trenér Dukly Pavel Šustr. A v odlehčenějším tónu pokračoval: „Možná, kdybych to věděl před zápasem, koukl bych na něj víc. Vím, že vytáhl jednu situaci po našem rohu. Jinak nemám moc kapacitu, abych detailně sledoval soupeřova gólmana. Slavia za něj dala tolik peněz, protože bude pravděpodobně šikovnej.“
Pozitivních momentů na Julisce při druholigovém šlágru napočítal Domčak víc. Inkasoval sice po necelých dvou minutách, když jej po centru překonal domácí Schánělec. V polovině úvodního dějství ale vychytal při sólu Tessilimiho, po změně stran dobře zmenšil úhel Velasquezovi a zanedlouho čapl i pohotové zakončení Mikuše.
Hokejový trenér v NHL by nejspíš použil formulku, že dal spoluhráčům šanci, aby vyhráli zápas. A mladíci Slavie třemi trefami ve druhé půli skóre totálně převrátili.
„Vypadá v brance velmi dobře, hodně dobře hraje nohama a máme radost, že takovému hráči můžeme v béčku poskytnout minuty,“ lebedil si i trenér Heidenreich. Mladý Ukrajinec si nejednou vyběhl i daleko mimo vápno, aby se zapojil do kombinace. „Zapadá to do našich principů. Naši výstavbu dobře navnímal. Do hráčů se je snažíme dostat a on je navíc sebevědomý,“ popisuje Heidenreich.
Se spoluhráči z béčka komunikuje ukrajinský gólman v angličtině. „Obecně ukrajinští kluci se velmi rychle naučí česky a pak je komunikace ještě snadnější,“ líčí trenér. Už od Domčakova příchodu si v Edenu malují, že z něj může stát další Antonín Kinský. Talent, který zdokonalí a posunou dál.
Domčak snad jen jednou na Julisce výrazně zachyboval, když deset minut před koncem při výkopu z ruky napálil před ním stojícího Matiče. Slavia ale měla kliku, že se míč odkutálel do míst, odkud nemohli domácí pálit na opuštěnou bránu. „To se stane, jsou to pořád mladí kluci a těch situací nastane v zápase tolik, že se všechno nepovede,“ uklidňuje Heidenreich.
Po zápase zamířil k plotu, za kterým na něj čekal trenér slávistických brankářů Štěpán Kolář. Domčak si s ním plácl a hovořil tak dlouze, až málem zmeškal děkovačku spoluhráčů s fanoušky. Byl to vlastně symbolický moment, který ukazoval, že ukrajinský poklad spíš náleží ligovému áčku než rezervě, která se ale ukázala v zajímavém světle.
„Máme velkou radost z toho, že se nám podařilo vyhrát proti takhle velkému a slavnému klubu, jako je Dukla Praha. Trošku jsme si to i vysnili. Chtěli jsme uspět proti týmu, který je velkým aspirantem na postup. A na velkém stadionu, kde to na vás dýchne,“ líčil Heidenreich.
Je docela možné, že zrovna Domčak se zanedlouho a natrvalo přesune do větších, modernějších a prestižnějších kulis.
