Článek
„Zpočátku jsem měl problémy s počasím. Vedro bylo pekelné, devětatřicet ve stínu," vyprávěl Kovář na začátky během letní přípravy, kdy tehdejší trenér Haify dokonce nařídil tréninky hodinu před polednem. „Argumentoval, že budeme alespoň dobře připravení," připomínal si krušný start v novém prostředí Kovář.
Užíval si skutečnosti, že Haifa leží přímo na břehu moře. „Pravidelně jsme se chodili vyplavat. Odpoledne byla příprava často přímo na pláži. Kondiční cvičení v písku. Parádní zpestření, zažil jsem prvně plážový fotbal v rámci přípravy," pochvaloval si Kovář tehdejší praktiky v klubu, který je ve srovnání s Maccabi zcela odlišný. „Rodinný, prostě malý klub. Ale třeba o stadion jsme se dělili s Maccabi."
Kovář se tehdy musel naučit hebrejsky. Neměl jinou volbu. „Obranu jsem musel dirigovat v hebrejštině. Trenéři mě dokonce v prvních týdnech zkoušeli, jestli základy ovládám," líčil s úsměvem.
„V Česku mají všichni tu zemi za válečnou zónu. Ale když jsem po roce a půl odešel, a pak se vracel po angažmá v Bulharsku do Slavie, zvažoval jsem možnost jít znovu do Izraele. Nedám na tu zemi dopustit, je to srdcovka. Zůstalo mi tam mnoho přátel, s nimiž jsem ve spojení. Lidé byli nesmírně přátelští. S rodinou jsme si užívali slunečného počasí i během prosince, prostě paráda," popisoval.
Během působení v Hapoelu Haifa narazil na Maccabi třikrát. Nikdy přitom čtvrtečního soupeře červenobílých nedokázal porazit, navíc inkasoval deset branek. Kovář doufá, že na čtvrtý pokus dostane příležitost slavit vítězství (i když jen jako rezervní brankář), čímž Slavia nakročí k postupu do jarní fáze Konferenční ligy.
