Kováč se v nastavení bál, aby nebyl za blbce. Gól pro Jiříka Štajnera ale zůstal vítězný

O přestávce se Liberec oficiálně rozloučil s Jiřím Štajnerem, který Slovanu výrazně pomohl ke dvěma mistrovským titulům. Mužstvo tedy hrálo i za svého bývalého parťáka, který v létě odešel do Mladé Boleslavi.

„Tak, tak, dal jsem gól pro Jiříka. A ještě mu musím zavolat," radoval se Radoslav Kováč. „Hlavně jsem chtěl trefit bránu. Šlo to skoro do prostředka, ale gólmana to odneslo až do sítě," smál se.

Když už se stoper trefí, tak hlavou. Jako v nedávném ligovém duelu proti Plzni, kdy dosáhl své první branky v libereckém dresu od zimního přestupu. „Ani si nevybavím, kdy naposledy jsem dal gól nohou. Možná ještě v Rusku, což může být takových sedm let," vzpomínal bývalý hráč Spartaku Moskva, West Hamu či Basileje.

Těsná výhra se proti čtvrtému týmu portugalské ligy nerodila lehce. „První poločas začal, jak jsme si představovali. Aktivně, dobře bránit, chodit do brejků – z jednoho jsme také šli do vedení. Soupeř šel do deseti, ale v závěru jsme si zápas zkomplikovali chybou celé strany. Dostat gól do šatny bylo hodně nepříjemné," přiznal trenér Jaroslav Šilhavý.

Na zvraty ve vypjatých zápasech je Slovan na podzim velký expert a specialista. „Musím kluky hodně pochválit, že po přestávce šli stejně jako s Příbramí za výhrou, kterou vybojovali. Soupeř finišoval, ale my mu podruhé vyrovnat nedovolili. A jsme šťastní za čtyři body," liboval si kouč.

Liberečtí před zápasem věřili, že případná výhra nad Estorilem by je výrazným způsobem posunula k postupu ze skupiny. O něm teď mohou reálně snít i dál.

„Vyhráli jsme, takže naděje se zhmotnila v zisk již čtyř bodů. Sevilla podle očekávání vede se šest bodů a první místo zřejmě uhájí. My si to asi rozdáme s ostatními o druhé místo. Musíme se prát," kalkuluje Šilhavý.

Jeho tým teď čekají dva nejtěžší zápasy se Sevillou. Nejprve doma (24. října), potom ve Španělsku (7. listopadu).