Článek
Lilleström (od našeho zpravodaje) - Klub z města o něco menšího než Plzeň je na tom dost podobně z hlediska získaných titulů, zatímco Viktoria je na šesti, její evropský vyzyvatel má pět. Nejúspěšnější éru zažil Lilleström v 70. a 80. letech, kdy norskou nejvyšší soutěž ovládl čtyřikrát a také zapsal stejný počet druhých míst.
„Dokonce vytvořil rekord v počtu po sobě odehraných sezon v první lize,“ pověděl redaktorovi Sport.cz reportér Jonas Bergh-Johnsen z norského Viaplay. Ano, stalo se tak mezi lety 1975 a 2019. Pak přišel sešup, po okamžitém návratu se klub z výsluní znovu pakoval v sezoně 2024 (v Norsku se hraje systémem jaro-podzim), jen aby jako první tým v historii bez porážky prolétl druhou ligou a slavil další comeback.
Ještě okořeněný nečekanou odměnou, neboť možnost podívat se do Evropské ligy Lilleström získal coby vítěz domácího poháru, byť ještě musel v play-off srazit albánskou Egnatii.
„Obecně zní hlasy, že si chce klub Evropu hlavně vyzkoušet,“ doplňuje Berg-Johnsen, proč na mančaft není vyvíjen žádný extra tlak, ani když je po třech kolech EL na jediném bodě, který mimochodem získal na Spartě.
Co ale klubu nikdo nemůže upřít, je velmi slušná fanouškovská základna. Letitý, leč útulný Åråsen Stadion má prý kapacitu přes deset tisíc míst, když se ale po jeho tribunách procházíte, připomíná velikostí spíš stadion v Pardubicích. Průměrná návštěvnost se i přes nedávnou druholigovou historii šplhá v nejvyšší soutěži přes osm tisíc.
I zázemí, třeba v podobě tiskového centra, spíš dává člověku vzpomenout na různorodé rodinné kluby.
Fotbal je ale v Lilleströmu bezesporu sportem číslo jedna, což vám potvrdí i místní. „Je to tu hodně fotbalové. Cizinci se Lilleström zdá jako ostrov uprostřed ničeho, ale hodně lidí dojíždí za prací do Osla a chodí sem na fotbal,“ upřesňuje Berg-Johnsen.
A jak že město vlastně vypadá?
Je skoro až poetické, že den před zápasem, kdy už do Lilleströmu kromě fotbalistů dorazila i řada plzeňských fanoušků, dosedl mezi zástavbu chladný, mlžný opar. Občas z něho v dálce vystoupila nějaká ta kancelářská budova, jindy i paneláček. Ale v obytné části města, kam se mimochodem z letiště dostanete za čtvrt hodiny vlakem (dříve než do Osla), je svatý klid.
Střídají se dřevem obložené bílé baráky, kromě aut (jen poblíž hlavních tahů) neslyšíte prakticky nic. Jen šum. Pro člověka, zvyklého na ruch velkoměsta, těžký nezvyk.
Leč příjemný.
I zájem místních novinářů o fotbalový klub naznačuje, že Lilleström je tak trošku pod radarem. Na tiskovku Plzně vyrazili dva, kolega zmíněného Berga-Johnsena třeba u redaktora Sport.cz vyzvídal o majiteli Viktorie Michalu Strnadovi, jak moc je či není kontroverzní postavou a podobně…
Lilleström v utkání s Plzní nemá příliš co ztratit. Jasně, sní o bodech. Ale kouč Hans Erik Ödegaard je u fanoušků za Boha už jen proto, jak rychle dokázal vrátit mužstvo do první ligy a ještě ho dostat do pohárové Evropy.
Prostě klid. Úplně stejný jako ten, který cítíte v ulicích města.
