Článek
Vnímáte to jako velkou změnu?
Když jsem do Bialystoku přestupoval, polskou ligu skoro nikdo nesledoval. Všichni se tehdy podivovali, proč jsem si vybral zrovna Polsko. Ovšem už tehdy jsem cítil, že fotbal tady jde hrozně nahoru a byl jsem přesvědčený, že půjde o dobrý směr. A dnes tu hraji pátou sezonu. Když jsem přicházel, tak tady skoro nikdo z českých hráčů nebyl. Pamatuji Michala Papadopulose, který si tady udělal docela jméno, a v Legii Adama Hlouška.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Kdežto nyní je vás už sedmnáct.
Dnes když někdo nejde do Slavie nebo Sparty, chtěl by jít do Polska, co tak slýchám. V posledních dvou letech je to pro české hráče už hodně atraktivní adresa. Ale ne každému styl polské Ekstraklasy sedne. Je taky jako u nás fyzicky náročná a není lehké se tady prosadit.
Pomohly polské lize evropské turnaje v roce 2012 a 2017?
Stoprocentně. Když jsem to s kluky probíral, předtím tady takové stadiony taky nebyly. Nebo jich bylo pár, podobně jak u nás. Ale po EURO v roce 2012 se to změnilo. De facto každý klub, až asi na tři čtyři, má fakt velký stadion. A důležité je že na něj lidi opavdu chodí. Fotbal tady táhne a lidi dokážou vytvořit skvělou atmosféru, kde se dobře hraje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Stává se z Ekstraklasy i zajímavá destinace z hlediska dalšího přestupu?
Myslím, že ano. Liga je hodně sledovaná. Hodně hráčů odsud odchází do Německa či Itálie. Těch přestupů je čím dál víc. A hlavně většina klubů má velký rozpočty a mohou si dovolit brát hráče ze Španělska, Španělů je tady hodně. Co vím, hodně kluků z Česka by chtělo do Polska, ale tak jednoduchý to není, nečekají tady na ně. Nejdříve musíte vynikat v průměrným klubu v Česku, aby se o vás někdo začal zajímat.
Před rokem a půl jste chtěl z Jagiellonie odejít, ale loňský leden jste prodloužil smlouvu až do roku 2024. Už vás to pryč netáhne?
Táhlo mě to pryč. Nebudu skrývat, že jsem o tom přemýšlel. Půl roku před koncem starého kontraktu jsem měl i hodně nabídek, z Turecka i Ruska. Jenže přišla pandemie a trochu jsem se toho zalekl. Nevěděl jsem, na čem budu a nechtěl jsem riskovat. Pak jsem od klubu dostal nabídku na nový kontrakt za podmínek, které jsem si určil a na které se zprvu moc netvářili. Ale nakonec došli k tomu, že za ty roky si to zasloužím a dohodli jsme se. Pak už nebylo o čem a rozhodl jsem se, že tady zůstanu. Samozřejmě ve fotbale nikdy nevíte, i když máte smlouvu. Ještě nejsem úplně nejstarší a kdyby se objevilo něco zajímavého, kdo ví. Ale teď mám dlouhý kontrakt tady, soustředím se na práci v Jagiellonii a na odchod nemyslím.
Budete jednou v Bialystoku služebně nejstarším hráčem?
Asi ne. Ještě je tady náš kapitán a toho nedohoním nikdy, protože tady je už osmým rokem. Ale nedávno jsem překonal rekord, když jsem se stal cizincem s nejvíce zápasy v historii Jagiellonie. A ještě mi chybí nějakých 50 zápasů na Míšu Papadopulose, abych byl Čechem s nejvíce zápasy v Ekstraklase. Tak uvidíme, jestli ho překonám.
Do Lubinu po osmi letech v Jablonci přestoupil i váš kamarád Martin Doležal. Bude mu polská liga sedět?
Myslím, že by mohla. On je soubojový typ, výborný ve hře zády k bráně. Takoví útočníci se tady vždy hodí. A řekl bych, že jich tady moc není. Dokonce jsem mu říkal, že je škoda, že nešel k nám, protože by se nám taky hodil. Samozřejmě záleží, jak bude hrát celý tým, jaký mu budou dělat servis. Když bude balony dostávat, už několikrát ukázal, že pokud má formu, dokáže míče do branky uklízet. Vyjma našeho vzájemného zápasu mu přeji, ať se mu daří a gólů dá co nejvíce, aby si tady udělal nějaké jméno. Jsem rád, že po takové době v Jablonci zkusí něco jiného. Osm let v jednom klubu je hodně, každý fotbalista potřebuje nějakou změnu, nový impuls a motivaci. Myslím, že to byl případ i Dolyho a že dostane novou chuť a góly zase začne dávat.
