Hlavní obsah

V Itálii mě sledují. Macek vypráví o zdravotních lapáliích, sezoně ve Švýcarsku i vztahu s Juventusem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Docela na něj sedí, že je zapadlý vlastenec. Fotbalový záložník Roman Macek prožil ve švýcarské lize zatím životní sezonu. Luganu pomohl osmi asistencemi ke třetímu místo v lize a tím i k místence v evropských pohárech. „Teď se cítím nejlépe v kariéře,“ vykládá šestadvacetiletý rodák ze Zlína v rozhovoru pro Sport.cz. Platil za velký talent, od šestnácti se učil fotbalu v Juventusu, jeho větší rozvoj zarazila dvě dlouhá zranění. Teď je plný sil, sebevědomí i ambic. O svých lapáliích, poslední sezoně nebo cílech Macek vypráví.

Foto: Igor Grbešič

Záložník Roman Macek v dresu Lugana.

Článek

Byla pro vás uplynulá sezona průlomová?

Ano, průlomová, nadstandardní, řekl bych, že byla až nad plán. Je pravdou, že od doby, co jsem se přesunul do Lugana, mě moc štěstí nepotkalo. Neříkám, že jsem očekávání před sezonou neměl, ale vracel jsem po osmiměsíční pauze po zranění kolena. Všichni vědí, jak bývají takové návraty složité. Ale zvládl jsem to, jsem nadmíru spokojený.

Dokážete popsat, proč se vám dařilo?

Vždy říkám, že za vším špatným je i něco dobrého. Když jsem se dlouhé měsíce uzdravoval, zapracoval jsem na spoustě věcí, které mě ve hře limitovaly. Zlepšil jsem je. A byl jsem i fyzicky výborně připravený, za dobu v Luganu jednoznačně nejlépe.

PŘÍMÁK KADEŘÁBEKVideo: Sport.cz

Na čem konkrétně jste během rekonvalescence zapracoval?

Hlavně na silové části. Nabral jsem spoustu svalové hmoty, což mi i vzhledem ke stylu fotbalu, který se ve Švýcarsku hraje, pomohlo. Je jasné, že jsem se nemohl vrátit v takové formě. Když však máte kilo navíc, samozřejmě ve svalech, pomůže vám to v soubojích a ve spoustě jiných momentů. Dělal jsem mnoho preventivních cvičení, abych předcházel menším zraněním. Často se stává, že když je hráč dlouho mimo, přijdou po návratu menší bolístky. Mě nic nepotkalo. Cítil jsem se skvěle i po zápasech, kdy jsem odehrál celých devadesát minut, nebo když jsme hráli třeba dvakrát v týdnu. Snažil jsem se pracovat s každým svalem na těle. Vyplatilo se to.

V sestavě jste také měnil pozice, býval jste klasický střední záložník, teď jste alternoval i na kraji. Stává se z vás univerzál?

Když si uvědomím, že jsem si v Luganu prošel dvěma dlouhými zraněními, tak mi bylo úplně jedno, na jaké pozici budu po dlouhé pauze hrát. Především mě těšilo, že jsem si vytvářel silnou pozici v týmu, u trenéra, u vedení. Není to tak dávno, co klub koupili noví majitelé. Nebylo pro mě jednoduché vytvořit si po takovém zranění důvěru i z jejich strany. Chtěl jsem se hlavně dostávat na hřiště, což se postupně dělo, moje minutáž v průběhu podzimu narůstala. Během zimní přípravy nám vypadlo dost hráčů na kraj zálohy nebo obrany. Řadu zápasů jsme pak začínali se třemi stopery a já nastupoval jako halvbek. Kdybych na tom nebyl tak dobře fyzicky, trenér by mě na té pozici nevyužil. Zvykl jsem si na to, nakonec i většinu asistencí jsem zaznamenal z této pozice. I pro mě je dobrou vizitkou, že můžu hrát na více pozicích.

Připsal jste si osm asistencí. Uspokojuje vás tento počet?

Jsem k sobě sebekritický, takže bych to takhle neřekl. Připsal jsem si je ale během snad třech měsíců, lidé v klubu mi říkali, že je v Evropě těžké najít hráče s tolika asistencemi na takovou minutáž. To mě těší, ale vytýkám si, že nějaká gólová přihrávka nepřišla už na podzim. Moje statistiky mohly být ještě lepší. Nicméně osm asistencí je hezkých, jen tři hráči z celé ligy jich měli víc.

Foto: Sport Invest

Roman Macek po podpisu smlouvy a Luganem.

S Luganem jste skončilo třetí, kvalifikovali se do posledního předkola Evropské ligy, takže tým má i jistou účast v některém z evropských pohárů. Dostali jste se do finále domácího poháru. Je vedení spokojené?

Řekl bych, že ano. Pod tlakem jsme ale od vedení nebyli. Jasně, nový majitel má peníze, cítil jsem, že se pomalu mění mentalita. Ono hlavním cílem celého projektu v Luganu je sezona 2025/2026. Vyroste nový stadion, zázemí a infrastruktura odpovídající klubu, který chce hrát v Evropě. Ambice jsou velké, nejde o krátkodobou záležitost. Jsem rád, že jsem součástí nového Lugana.

Takže nový Young Boys Bern, který Švýcarsku v posledních letech vládne?

Neřekl bych, že je cílem být nový Young Boys, ale za dvě tři sezony by Lugano chtělo být jejich největším soupeřem a bránit jim v dominanci, kterou ve Švýcarsku ukazují po fotbalové i finanční stránce.

Do Lugana jste přišel z Juventusu v létě 2018, nejdříve na hostování, pak na přestup. Nejprve jste měl menší zranění na noze, ale nakonec jste stál prakticky rok. Pak přišlo zranění kolena a osmiměsíční pauza. Jak jste tyhle situace ustával v hlavě?

Už několikrát jsem říkal, že jestli je někde moje síla, tak určitě ta mentální. Bylo to ale samozřejmě těžké. Řekl bych, že můj rozvoj v Juventusu a pak hostování ve druhé italské lize šlo podle plánu. Pak jsem absolvoval přípravu s Juventusem, který měl v tu dobu jeden z nejlepších týmů za poslední dobu. Dá se říct, že jsem si vybojoval angažmá v Luganu, chtěl jsem do tohoto klubu, ale během přípravy jsem se zranil. Tohle období mě mrzí, měl jsem mírné problémy, dalo se to řešit klidem. Ale přišel jsem do nového klubu, panovala určitá očekávání a já hrál utkání, která jsem hrát neměl. Nakonec jsem musel mít rok pauzu. Zranění kolena se stává. Paradoxně po něm se teď cítím nejlépe v kariéře, dal jsem dohromady.

Z Juventusu do Českých Budějovic. Dobude ligu talent, který trénoval s Ronaldem?Video: Sport.cz

S Juventusem jste v kontaktu?

V posledních měsících víc a víc. Těší mě to a beru to i jako jisté ocenění. V Juventusu se mi dařilo po sportovní i lidské stránce, teď je tam dočasným ředitelem Giovanni Manna, který mě v minulosti přivedl právě do Lugana. Jsem s ním v kontaktu. Ale i od dalších lidí z vedení Juventusu nebo jeho skautů mi přišlo za poslední měsíce hodně zpráv. Potěšilo mě to. Všichni věděli, jak jsem se poslední roky trápil, a byli rádi, že poslední sezona pro mě byla úspěšná.

Mají na vás radaru?

(úsměv) Myslím, že v Juventusu teď mají spoustu jiných věcí k řešení. Ovšem je to klub, který vždy v srdci budu mít a který je součástí mé fotbalové i lidské výchovy. Spoustě lidí tam můžu být vděčný do konce života. Je hezké, když se někdo ozve, pochválí mě. Vím, že lidi v italském fotbale mě sledují. Ale cesta pro mě bude ještě hodně náročná, povedla se mi zatím jen jedna sezona.

Sníte o tom, že se do Itálie vrátíte a zahrajete si Serii A, v níž jste si start nepřipsal?

Netajím, že do budoucna je mým cílem jedna z top pěti lig. Nebojím se ničeho. Zvládl jsem být v šestnácti v Itálii, ztotožnil jsem se s tamní mentalitou i náročným stylem fotbalu. Teď už jsem zkušenější, myslím, že bych to zvládl kdekoliv jinde. Ale ano, Itálie by byla výzva, která by mě lákala.

Můžete přestoupit někam už teď v létě?

Cítím, že mě kluby registrují, že je zajímám. Nepopírám, že mě to těší. Několik sezon jsem o sobě nedal vědět, teď ano. Vše probíráme s agenturou Sport Invest, která mě zastupuje. Vím, že je potřeba být připravený na vše, ale myšlenkami jsem teď pouze v Luganu, soustředím se na přípravu. Lugano je klub s velkými ambicemi, byl bych nadšený, kdybych tu pokračoval. Mám tu smlouvu ještě na dva roky. Máme tu před sebou hodně důležitou sezonu, minimálně v prvním půlroce nás čeká spousta zápasů, poprvé si mohu zahrát evropské poháry. Tým posiluje, konkurence bude velká. Moc se těším a doufám, že vše půjde podle plánu a že navážu na poslední půlrok.

Reklama

Související témata: