Článek
„Pro západního člověka je to v Saúdské Arábii prakticky nežitelné. Pokud tam nejdete s nastavenou hlavou a víte, kde jsou mantinely. Všechno je tam oproti navyklému životnímu stylu jinak. Jako sto a jedna,“ říká Zuzana Kvapil.
Tendencím fotbalistů, kteří chtějí už po půlroce zpátky do Evropy, se nediví. „Hráči, kteří jsou zvyklí na vysoký standard, i co se týká kulturního vyžití a zábavy, tam musejí pohořet. Oni by jim třeba chtěli lidé z klubů pomoct, ale nemají jak. Nemůžou jim nic nabídnout. Zapomeňte na koncerty, na výstavy, tohle tam neexistuje. Teprve před šesti lety otevřeli první kino a pár kaváren, kde může sedět chlap se ženou dohromady. Kdysi byli do kaváren speciální vchody pro muže a vchody pro rodiny. Kdo seděl se ženou, která není z rodiny, zavřeli ho. Mírně se teď všechno zlepšilo, ale nebavíme se o zlepšení o 180 stupňů,“ podotýká Češka.
V zemi vydržela celé čtyři roky díky pečlivým přípravám na naprosto odlišný způsob života. „Přicházela jsem s tím, že budu celé dny zavřená v compoundu. Byla jsem na to v hlavě nastavená. Nejsem typ, který by vymetal bary, který je závislý na kamarádech,“ uvádí Zuzana.
Jenže fotbalisté, zvyklí občas „upustit páru“, v zemi narazí. „Sednout si v restauraci a dát si pivo? Neexistuje. Zajít do baru? Nejsou tam. V Saúdské Arábii prostě alkohol není. Když to celé shrnu, fotbalisté vlastně miliardy, které vydělávají, nemají ani za co utratit. Koupit si sporťáka a projet ho? Není kde…,“ dodává Češka.
