Pohádka završena! Bývalá hvězda Arsenalu dovedla mateřský klub zpět mezi elitu

Oviedo šlo do domácí odvety s jednogólovým mankem, když v úvodním zápase na půdě Mirandésu padlo 0:1. A když hosté po brance Panichelliho otevřeli skóre i v odvetném duelu, zdálo se, že sen o postupu Ovieda s hvězdným kapitánem v čele je daleko. Domácí ale se dokázali postarat o nádherný obrat.

Ten začal ve 37. minutě při rohovém kopu, kdy celý Stadion Carlose Tartiereho vyskočil ze sedadel poté, co míč ve vápně trefil do lokte hostujícího Reiny. Domácí se dožadovali penalty, které se vzápětí dočkali. K puntíku se postavil právě zkušený Cazorla a chladnokrevně doprostřed branky vyrovnal skóre odvety.

Krátce po poločase pak Oviedo srovnalo i skóre dvojzápasu. Po centru z levé strany se míč odrazil k osamocenému marockému útočníkovi Ilyasi Chairovi, který ho placírkou uklidil mezi tři tyče. Protože další branka v základní hrací době už nepadla, o postupujícím muselo rozhodnout až prodloužení, případně penalty.

Rozuzlení celé zápletky přišlo ve 103. minutě duelu. Vysoký centr do vápna přistál k 35letému forvardovi Franciscu Portillovi, který byl při zpracování otočen zády k brance. Míč si ale nechal spadnout a z otočky fantasticky propálil hostujícího brankáře.

A stadion explodoval nadšením, Oviedo se vůbec poprvé v dvojzápase dostalo do vedení.

A jelikož další branka už ve finále baráže o postup napadla, Oviedo tak mohlo po dlouhých 24 letech slavit návrat do La Ligy. Na stadionu propukly bouřlivé oslavy. Fanoušci zaplavili hřiště, objímali trenéry i hráče, včetně kapitána Cazorly.

(oslavy na videu níže začínají v čase 7:56, pozn red.)

Právě dvojnásobný mistr Evropy z let 2008 a 2012 se vrátil na závěr kariéry domů, přijal minimální plat a slíbil část výtěžku z prodeje dresů věnovat klubové akademii.

„Oviedo je pro mě speciální místo. Hrál jsem tady jako mladý a teď jsem zpátky, protože chci pomoct,“ prohlásil Cazorla po svém návratu. Zkušený záložník zároveň odmítal dávat velké sliby: „Nemohu slíbit, co se stane, ale můžu slíbit, že pro postup udělám maximum.“ A dočkal se. Klub jeho dětství se po dvou dekádách vrátil mezi elitu.

„Jsem ten nejšťastnější člověk. Ve čtyřiceti letech je to asi ta nejkrásnější věc, co jsem kdy zažil. Měl jsem štěstí, že jsem vyhrál velké trofeje se Španělskem i v klubech, kde jsem působil, ale nic se tomu nevyrovná. Pro tenhle klub cítím něco úplně jiného než pro všechny ostatní. Od devíti let jsem tady vyrůstal, mám tu přátele, rodinu. Budu oviedistou celý život. A právě tohle dělá tenhle moment tak výjimečným,“ rozplýval se Cazorla novinářům po vytouženém postupu.

Oviedo si nejvyšší soutěž zahrálo naposledy v roce 2001. O dva roky později se navíc propadlo až do čtvrté ligy a přežilo jen díky pomoci fanoušků. Nyní však hlásí návrat mezi elitu. Symbolicky se Santi Cazorlou na hřišti, který před 22 lety zamířil z mládeže Ovieda do Villarealu, kde nastartoval svou bohatou kariéru.