Sima rozesmutnil milovaný Eden: Bylo těžké kontrolovat emoce, Slavia je moje rodina

„Jsem šťastný, ale je to takové… No víte. Proti Slavii je pro mě těžké hrát. Jsem rád za výhru, ta je nejdůležitější. Čelili jsme silnému týmu i přes červenou kartu. Ukázalo se, jak je Slavia kvalitní,“ zmiňoval Sima v pozápasovém rozhovoru pro Nova Sport.

Senegalský reprezentant, který v sešívaném dresu strávil jednu sezonu, byl v Edenu cítit od samotného začátku a patřil mezi nejnebezpečnější hráče hostů. Už v první půli se mohl stát hrdinou Lens, jenže v dobré pozici míč netrefil.

„Působil na mě pořád stejně. Vypadal, že nabral sílu. Byl tam, kde měl být. Byl vidět a cítit na hřišti, skvělý výkon,“ chválil Simu expert Ondřej Kůdela.

Výraznou stopu zanechal především po změně stran. Šikovně si hodil míč kolem Mikuláše Konečného, který ho následně poslal k zemi. Mladičký stoper se po zásahu VAR a červené kartě poroučel z trávníku.

„Není to moje rozhodnutí, ale sudího. Dělám na hřišti to, co mám. Jestli byla, nebo nebyla červená, je už na rozhodčím,“ vracel se k momentu vytáhlý útočník, který později vstřelil také vyrovnávací trefu svého týmu.

A právě po ní bylo znát, že v něm pracují emoce. Proti bývalému klubu totiž Sima žádné bouřlivé oslavy nerozjel.

„Bylo těžké kontrolovat emoce, chtěl jsem dát gól. Určitě jsem věděl, že z respektu ke Slavii i fanouškům nesmím moc slavit,“ smál se Sima, který je ve Slavii v pravidelném kontaktu například s asistentem trenéra Zdeňkem Houšteckým.

„Slavia je pro mě stále jako rodina. Začínal jsem tady. I fanouškům děkuji, jak mě přivítali,“ culil se pětadvacetiletý útočník, jehož jméno skandovala i Tribuna Sever.

„Slavii přeji jen to nejlepší do sezony. Jsem si jistý, že v Lize mistrů nějaký zápas vyhrají,“ dodal Sima.

Sešívaní si ale na výhru v milionářské soutěži budou muset ještě počkat, minimálně do následujícího duelu v Baku. Proti Lens měli tři body po dlouhých devatenácti letech na dosah, jenže i kvůli výkonu ztraceného syna Simy jim v divokém závěru zmizely v dáli.