Mraky gólů a zázraky na počkání. Fotbal před deseti lety ztratil slavnou ikonu

Ve stáří často udiveně opakoval: „Pořád mě překvapuje, kolik lidí si na mě pamatuje.“ Copak šlo zapomenout? Eusébio patřil do vzácné kategorie těch, kteří umějí zázraky na počkání.

Jako třeba 23. července 1966, když v Liverpoolu zachránil Portugalsku zdánlivě ztracené čtvrtfinále mistrovství světa. Ten příběh patří k fotbalové klasice: Eusébio a spol. v první půli nečekaně prohrávali se Severní Koreou o tři góly a kdekdo je už odepsal. Přitom podceňovaný soupeř na šampionátu začínal s bláznivým kurzem 1000:1 a výprava dlouho ani neřešila rezervaci ubytování pro případ postupu ze skupiny.

„Korejci kráčeli za slávou, jenže zapomněli na jeden detail. Na unikátního útočníka s vášní v srdci a magickou silou v nohách,“ psalo se druhý den v britských novinách.

27. Eusébio – 1:3.

43. Eusébio – 2:3.

56. Eusébio – 3:3.

59. Eusébio – 4:3.

Čtyři góly v jednom zápase mistrovství světa? Tenhle kousek se povedl už jen dalším šesti legendám včetně Olega Salenka, jenž se ve čtyřiadevadesátém trefil pětkrát v partii svého Ruska s Kamerunem.

Báječné představení v Liverpoolu potvrdilo Eusébiovu výjimečnost: rodák z afrického Mosambiku se líbil už jako teenager. Když mu bylo patnáct, lákal ho Juventus, ale maminka Elisa to zatrhla.

Černý panter, jak se mu přezdívalo, s Benfikou poprvé vyhrál portugalskou ligu v devatenácti a rok nato pomohl k triumfu v tehdejším Poháru mistrů (ve finále s Realem Madrid památný obrat z 2:3 na 5:3). Ve dvaašedesátém skončil druhý v prestižním Zlatém míči a symbolicky to byl on, kdo jako první na Strahově gratuloval k trofeji Josefu Masopustovi. Oba na chladný den z března 1963 rádi vzpomínali, naposledy se viděli rok před smrtí Eusébia. „Bylo to nezapomenutelné odpoledne,“ vyznal se Masopust.

Eusébio vyhrál Zlatý míč v pětašedesátém a o povedeném mistrovství světa 1966 už byla řeč. Dodejme, že Portugalci tehdy brali historický bronz. Eusébio nadchl milým gestem v prohraném semifinále s Anglií: poté, co proměnil penaltu, krátce pohladil po hlavě brankáře Gordona Bankse.

Nastřílel 733 gólů a bavil i v Americe, kde dohrával kariéru na konci sedmdesátých let. „Povedlo se mi všechno, jen jsem nevyhrál mistrovství světa,“ rekapituloval. „Jsem šťastný člověk.“ A šťastnými dělal i další.