Hlavní obsah

Ani praktik Pelta, ani jeho suita si trenéra odvolat netroufne. Už proto, že se hráči za Bílka unisono postavili

Zdeněk PavlisSport.cz

Vyloučeno, že by Miroslav Pelta inicioval odvolání Michala Bílka. Nemožné, aby ho k tomu jeho strahovská suita na zasedání uprostřed dubna přiměla. Zvláště po důvěrném rozhovoru, který měl šéf českého fotbalu s reprezentačním kapitánem Tomášem Rosickým ještě na letišti v Jerevanu i pak cestou na palubě speciálu, a hlavně poté, co si vyslechl názory Čecha, Sivoka a spol., kteří se za trenéra unisono postavili.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Trenér Michal Bílek (vpravo) si může být jistý, že ani proti němu, ani proti jeho realizačnímu týmu (zleva Vladimír Šmicer a Josef Pešice) Pelta nezasáhne.

Článek

Pelta o sobě sice rád vykládá, že je velkým hráčem, ale proti mužstvu nikdy nepůjde. A proti reprezentantům už se tuplem nepostaví, protože si může být předem jistý, s jakou odezvou by se u nich jeho případné kroky setkaly.

Ani nesplněný úkol kouče neohrozí

Bílek si tudíž může být jistý, že i další krizovou situaci ustál a u národního týmu bude pokračovat. A to přesto, že po podzimní domácí remíze s Bulharskem o něm začal i „Velký čáp" Pelta pochybovat a dal mu za úkol zisk šesti bodů z prvních dvou jarních kvalifikačních duelů s Dánskem a Arménií.

Bílek o postupových vyhlídkách
„Hraje se o třicet bodů a i mužstvo, které jich ztratí jedenáct, se ještě může o baráž ucházet. Dánové jich zatím ztratili devět, Bulhaři osm, my sedm... Postavení v tabulce je tudíž hrozně vyrovnané, k čemuž dopomohla remíza Dánů s Bulhary. Výsledek z Kodaně nám nahrál a pomohl.“

Po blamáži s Dány bylo jisté, že Bílek úkol nesplní, a i proto se Pelta před odletem do Jerevanu zřejmě neudržel a trenérovu pozici opětovně zpochybnil. Překvapivě sám, bez toho, aby byl do podobných vyjádření před dalším dílem kvalifikace tlačen nebo k nim nucen. Vysoká prohra a hlavně pak hra bez systému topící se v jedné velké marnosti však se starým funkcionářským praktikem zacloumala natolik, že mluvil o možné změně. A dokonce bez ohledu na výsledek v Arménii.

Čech promluvil v Jerevanu za všechny

Jednohlasná reakce hráčů po vítězství v Arménii ho však donutila ke korekci postojů. „Podle mého je nesmysl odvolávat trenéra od mužstva v rozehrané kvalifikaci za situace, kdy máme pořád naději na postup. A to už nemluvím o tom, že nám o odvolání kouče nikdo nic neříkal, tudíž jsme žádné takové otázky neřešili," postavil se za Bílka gólman Petr Čech, když krátce předtím poděkoval v šatně spoluhráčům za stý reprezentační zápas a nulu na kontě a vyslovil přede všemi přání, aby sto osmnáctý, jímž se vyrovná reprezentačnímu rekordmanovi Poborskému, odchytal na světovém šampionátu v Brazílii.

„Doufám, že se nic měnit nebude a všichni si zachovají chladnou hlavu. Kvalifikaci jsme si zkomplikovali, ale pořád ji máme rozjetou dobře," notoval si s Čechem i bek Tomáš Sivok.

Kapitán připomněl i super taktiku

A kapitán Tomáš Rosický dokonce přidával chválu na taktiku, kterou trenér určil („Rozhodl zavřít střed hřiště a hrát na dva útočníky, což byla skvělá taktika a jeden z důvodů, proč jsme vyhráli..."), což muselo Bílka těšit nejvíc. Už proto, že jeho schopnost přečíst soupeře a určit taktiku, která na něho bude platit, je zpochybňována ze všeho nejvíc.

Však to i přiznal... „Vyjádření hráčů svědčí o atmosféře, která v reprezentaci vládne. Jsem rád, že se na situaci dívají tímto způsobem, že vyjádřili přání, abych zůstal, že Rosický kvitoval správnou taktiku, kterou jsme v Jerevanu zvolili, a Čech mluvil o tom, že není důvod měnit trenéra, když máme pořád šanci na světový šampionát postoupit," uvědomoval si Bílek moc dobře, jak slova hráčů jeho pozici posílila. Neodvolatelnost pochopitelně také, protože v panující konstelaci si ani Pelta, ani jeho souputníci z výkonného výboru netroufnou do mužstva zasahovat a proti mínění hráčů se postavit.

Omluvy jako lakmusový papírek

Bílkovi je možné vyčítat přemíru chyb, omylů a kroků vedle, zároveň je ale nutno přiznat, že jeho vztahy s hráči jsou až nadstandardní a fungují perfektně. Jeden z jeho předchůdců u národního týmu tvrdil, že lakmusovým papírkem podobných vztahů je počet hráčů, kteří se z nominace omlouvají. Bílkovi neposlal z jeho vyvolených za čtyři roky omluvu ani jeden, i když pochopitelně Štajner, Pudil či třeba v současnosti Rezek by to zřejmě učinili.

I toho si je Pelta moc dobře vědom. Zvláště, když si na perfektních vztazích s hráči vždy zakládal. Ať už jako vedoucí Uhrinova mužstva při památném evropském šampionátu v šestadevadesátém v Anglii, nebo poté při působení v Jablonci či Spartě i nyní, kdy na sebe jako předseda asociace vzal gesci i za reprezentaci.

Proti hráčům nepůjde, natož aby se postavil proti jejich mínění v momentě, kdy není kvalifikace o Brazílii ještě ztracena.  Proto je vyloučeno, že by inicioval Bílkovo odvolání, nebo že by ho k podobnému kroku jeho strahovská suita přiměla. Zvláště, když si může být předem jistý, že by se inaugurace nového trenéra setkala u reprezentačních opor nejspíše se značně negativní reakcí. Na to je příliš zkušeným a protřelým fotbalovým praktikem.

Reklama

Související témata: