Český tým čeká na mistrovství světa peklo

Mansfield (od našich zpravodajů) - Češi se z nízko položeného Dallasu vydají do více než 2 200 metrů nad mořem, aby čelili domácím favoritům a už jistým vítězům skupiny A.

Až vyjdou na trávník, uvidí kolem sebe 80 tisíc převážně nažhavených mexických fanoušků. „Čeká nás peklo. Ale myslím, že si to všichni užijeme, atmosféra bude skvělá,“ konstatuje Holeš.

Během sezony je jeho domovem největší český stadion v Edenu. Teď ale přijde na čtyřikrát větší svatostánek. „To se nedá představit. Celkově jsou stadiony na turnaji obrovské a nádherné,“ dodává.

Jak bylo zmíněno, Češi mají na svém kontě zatím jeden bod a je dost možné, že ani remíza jim k postupu stačit nebude. Nabízí se otázka, zda Mexičané trochu neprotočí sestavu. Ale ať už nastoupí kdokoliv, publikum mu nedovolí vypustit jedinou sekundu duelu.

„Celá naše země prožívá velmi zajímavé chvíle. Očekávání jsou velmi vysoká. Lidé mají pocit, že zápas vyhrajeme, vzhledem k tomu, jak se České republice zatím na šampionátu vede. Nálada je slavnostní. Jen se podívejte, co se děje večer po našich utkáních u sochy Anděla nezávislosti. Všichni zkrátka věří, že si dojdeme pro další tři body,“ líčí novinář Omar Villarreal Villalbazo z TV Azteca.

Výkop klíčového střetnutí je naplánován na středečních 19:00 místní času, v Česku si diváci mohou zapnout televizi ve čtvrtek ve tři hodiny ráno.

„Zregenerovali jsme a musíme do toho dát všechno. Je to zápas o život. Příprava je o tom, jak na Mexiko vyzrát. Najít jejich slabé stránky. Víme, že potřebujeme zvítězit. Budeme ještě koukat na video a věřím, že trenéři Mexičany přečtou,“ popisuje Holeš s tím, že vzadu se musí Češi nachystat primárně na rychlé křídelníky.

Zda u toho bude zkušený slávistický stoper, záleží na trenérském týmu. Proti Jižní Koreji nehrál, ale s Jihoafrickou republikou již dostal důvěru a byl možná nejlepším českým hráčem. Závěr utkání dokonce dohrával ve středu zálohy.

„Dlouho jsem se na tomto postu neobjevil, ale v pohodě. S Tomášem Součkem jsem si tam po letech zahráli,“ připomíná Holeš.

Důležité bude, jak fotbalisté vydrží se silami. Ty logicky ubírá nejen samotný sportovní výkon, ale i četné letecké a autobusové přesuny.

„Samozřejmě to není ideální, přeletů a přejezdů je hodně. Není to tak, že byste šli po tréninku na regeneraci, ale sednete do autobusu a jedete 40 minut na hotel. Ale tak to prostě je,“ dodává Holeš.

A přibližuje, jak na něj působí místní podmínky: „S JAR jsem se do 80. minuty cítil dobře fyzicky i fotbalově. Pak jsem bohužel udělal skluz a vyprovokoval křeč, kterou jsem pak rozběhal. Je to asi z podmínek, obecně se hodně ve vedrech potím. A tím, jak mám dost svalů, se nestíhají okysličovat a občas mě křeče potkávají.“