Článek
Dallas (od našeho zpravodaje) - Jakmile zjistí, že se s ním baví čeští novináři, usměje se, pozdraví a popřeje hodně štěstí. A co takhle krátký rozhovor? „Uf. Já s tím nemám problém, ale musím se zeptat. Dejte mi pět minut,“ vzkazuje.
Za chvíli přichází s pozitivní zprávou. Jen ne na video. „Jsem tu s Rai, italskou televizí, během mistrovství světa jsem jejich expertem,“ vysvětluje Stramaccioni.
Je to teď jeho hlavní obživa.
„Po zkušenosti z posledního angažmá v Kataru, kde jsem skončil v roce 2022, jsme se s manželkou rozhodli, že s trenéřinou přestanu. Máme čtyři děti, času na partnerku a rodinu je teď daleko víc. Ale fotbal je můj život a vášeň, u které mě teď drží právě televize,“ popisuje padesátiletý Stramaccioni.
V Česku je pochopitelně známý díky rozporuplné několikaměsíční štaci v pražské Spartě v sezoně 2017/2018. Asi netřeba více popisovat a připomínat.
„Jo, Spartu pořád sleduji. Nebyla to moc dobrá zkušenost, ale především miluji Prahu. Mám také dobrý vztah s majitelem Danielem Křetínským a bylo mi ctí pracovat s Tomášem Rosickým. Tehdy akorát končil aktivní kariéru. Je to fantastický člověk, nejen hráč, a jsem velmi rád, že s ním zůstávám v kontaktu,“ vypráví otevřeně.
Ale zpět na světový šampionát. Stramaccioni se také dost nacestuje, ještě před pár dny byl v Mexico City na zahajovacím utkání domácí reprezentace s Jihoafrickou republikou.
Viděl tedy další soupeře českého týmu, duel s JAR se hraje v Atlantě už ve čtvrtek 18. června.
„Pokud bude Česko hrát dobrý fotbal, může Jihoafričany porazit. Trenér Miroslav Koubek je odborník,“ pronese Stramaccioni.
„Kouče opravdu znáte?“ ptáme se.
Andrea Stramaccioni (vlevo) v tiskovém středisku před utkáním Nizozemska s Japonskem.
„Jasně. Byl předtím v Plzni, že? A dříve také asistentem v národním týmu. Má velké zkušenosti. Jak říkám, je to odborník. Před MS zvládl všechny zápasy. Přeji Česku hodně štěstí. Doufám, že vás uvidím ve finálové části turnaje,“ hlásí.
Lehce zvážní, když dojde na jeho rodnou Itálii. Fotbalovou velmoc, která se ale podruhé za sebou na závěrečný turnaj nedostala. Tentokrát nezvládla baráž s Bosnou a Hercegovinou.
„Je to pro nás velmi těžké. Sportovní tragédie. Fotbalem u nás všichni žijí, neustále o něm mluví. Každé dítě. Tohle je opravdu složitý moment. Ale dobře, že se stal, abychom mohli začít znovu s naší mladou generací a novými talenty. Samozřejmě ve svou zemi věřím. Jsme čtyřnásobní mistři světa, my se vrátíme!“ zdůrazňuje.
