Článek
Měl jste nabídky i z jiných klubů než od nováčka třetí ligy Velkých Hamrů?
Byl tam Žižkov, Česká Lípa. Ale bydlím tady kousek nad hřištěm. Když jsem si všechno zvážil včetně dojíždění a podobně, na prvním místě mi jasně vyšly Velké Hamry. A nějak tak to i mělo být. Slíbil jsem, že se jednou do tohoto kraje vrátím a jsem za to rád.
Je příjemnou změnou, že půl hodiny po zápase můžete být doma?
Jo, tohle určitě, i celkově co se tréninků týká. Předtím jsme měli sraz v kabině hodinu před tréninkem, dělali jsme něco s kondičákem. Tady kluci chodí do práce, tak přijíždí třeba za deset pět.
Jak daleko to máte z kabiny domů?
Asi pět set metrů.
Chodíte pěšky?
Koupil jsem si skútr, takže jezdím na něm. Ale mohl bych chodit pěšky, za deset minut jsem tam. Ale na skútru je to lepší. Dokud se kvůli počasí dá.
Na první zápas s Kolínem dorazilo čtyřikrát více lidí než chodilo v minulé sezoně. Přišli i na vás?
Samozřejmě je to super. Ne že bych chtěl machrovat, ale psalo se o tom, že jsem v Hamrech, a spousta lidí mi říkala, že se přijedou podívat. Samozřejmě třetí liga ve Velkých Hamrech je pecka. Dlouho o tom snili, je to první zápas, a tak to bývá všude. Když někdo někam postoupí, lidi to namlsá. Jsem rád, že jsme doma vyhráli a doufám, že přijdou i příští týden.
20250809_122856Video: Hynek Preisler, Sport.cz
Kolik příbuzných a kamarádů na první zápas dorazilo?
Bylo jich tady hodně. Hlavně lidé z vesnice. Jsem rád, že tady byla moje dcerka, která se o půlnoci vrátila ze Sicílie, takže jsem ji zase rád viděl a dal ji pusinku. A samozřejmě tady byli bráchové. Jsem strašně rád, že mě takhle podporují. I když jsem byl v Bohemce a hrál za béčko, tak jezdili. Jezdí i na přáteláky. Jsem rád, že si najdou chvilku, urvou se z práce a na dvě hodinky na fotbal jedou.
Vypadá to, že váš přechod z profesionálního fotbalu proběhl hladce, nebo zdání klame?
Změna to je. Vezměte si, že přes dvacet let jsem byl profesionál. Snažím se jím sice stále být, ale tréninky jsou tady jiné. Už to není takové jako v první lize, člověk si musí zvyknout třeba na to, že kluci někdy přijedou za pět minut pět, někdy i o chvilku později, protože byli dýl v práci. Takže člověk na to musí koukat takhle. Je to něco nového, člověk se s tím zase po iks letech seznamuje.
Nepostesklo se vám v poslední době po první lize?
Jsem nastavený tak, že jsem z první ligy odešel v ten pravý okamžik, ve který jsem odejít měl a že jsem v uvozovkách odešel na vrcholu. Důkazem byl poslední zápas, kdy jsem všem ukázal, že na to ještě mám. Ale samozřejmě věk nezastavíte. Je mi čtyřiačtyřicet, takže myslím, že postupný ústup z mé kariéry je správně.
Tempo ve třetí lize jste zvládal v pohodě?
Výdej energie byl stejný, ale samozřejmě v první lize máte víc taktiky, jsou tam kvalitnější hráči. Tam si musíte dávat bacha, protože rozhoduje každý detail. Tady přeci jen není taková kvalita. Musíme se naučit, že když soupeř udělá nějakou chybu, musíme ji potrestat. Jsem strašně rád za celý tým, za celé vedení, za našeho prezidenta Pepu Hnídka, který byl nervózní, aby bylo všechno připravené, malovalo se tady a natíralo, že jsme první zápas ve třetí lize vyhráli a máme první tři body.
Jak dlouho chcete na takové úrovni vydržet?
Nevím. Mám smlouvu na rok, tak uvidíme, co bude pak. Když bude držet zdravíčko a budu na hřišti pořád platný, tak proč bych ještě dva roky nedal?
Co vás ve fotbale žene dál?
Pořád mě to baví.
Narodil jste se v sousedních Plavech, neplánujete zakončit kariéru jednou právě tam?
Už teď jsem od nich dostal nabídku, když jsem oznámil, že odcházím z Bohemky. Ale to mi zavolali spíš ze srandy. Říkal jsem, myslíš si Ondro, že to není moc velký skok z první ligy do I.B třídy? Odpověděl mi, že to prostě musel zkusit, a tak mi zavolal. Tak jsem mu říkal, ať si počká, až mi bude těch padesát, a pak si spolu zahrajeme. (usměje se)
Josef Jindřišek hraje první zápas za Velké Hamry.
Chystáte se ve Velkých Hamrech trénovat i mládež?
Zatím ne. Spousta lidí mi to říkalo, ale nechtěl jsem teď na sebe zase nabrat spoustu věcí, abych to pak nestíhal a byl pod tlakem. Přeci jen jde o změnu života, o novou etapu. Nejprve si to všechno oťukám, jak to chodí a postupně si můžu třeba nějaké trénování dětí přidat, když to budu časově stíhat.
Jak teď kromě fotbalu ještě trávíte čas?
Jak už jsem několikrát říkal, budu se zase věnovat řemeslu, jsem instalatérem. Chodím teď na nějaký kurzy, abych si to zopáknul a oprášil, viděl, jaké jsou dnes trendy a zase se do toho dostal.
Je těžké se k řemeslu vrátit? Za čtvrt století se v něm toho nejspíš hodně změnilo.
I během kariéry jsem občas něco udělal, takže jsem v tom dění nějak byl, byť ne samozřejmě každý den či týden. Občas na mě nějaké novinky vyskočily, nebo se člověk zeptal lidí, kteří to už dělali. Takhle se člověk učí.
Kdy se chystáte do práce?
Chtěl bych od Nového roku.
Budou vás klienti poznávat?
Nevím, myslím, že někdo mě občas pozná. Ze začátku to bude o známých, takže ti budou vědět, koho si domů objednávají. (usměje se)
