Hlavní obsah

Erb už má, teď Rygel vstoupil mezi legendy českého fotbalu

Praha

Svůj erb na baníkovské zdi slávy už má tucet let. Stejně jako třeba Jiří Křižák, Miroslav Wiecek, František Schmucker, Verner Lička, Rostislav Vojáček, Václav Daněk, Milan Baroš a další velké postavy ostravského fotbalu. Teď by se na erb slušelo připsat, že vedle zlata z olympijského turnaje v Moskvě v osmdesátém roce a tří mistrovských titulů vybojovaných s Baníkem je Zdeněk Rygel i držitelem Ceny dr. Václava Jíry, ocenění udělovaného velkým postavám českého fotbalu.

Foto: Libor Hajský, ČTK

Obránce Zdeněk Rygel v utkání s Maďarskem na snímku z roku 1980.

Článek

„Moc si ho vážím, je to vrchol mého působení ve fotbale. Jako hráče i jako funkcionáře," přiznával sedmdesátník Zdeněk Rygel, když při slavnostním podvečeru přebíral z rukou předsedy FAČR Petra Fouska velkou plaketu dr. Jíry.

Není se ani co divit dojetí muže, jehož jméno je nerozlučně spjato s ostravskými Bazaly, na nichž jedenáct let hrával a později jako sekretář, vedoucí mužstva a sportovní manažer působil. Vždyť teď už patří nejen mezi legendy Baníku, ale i českého fotbalu.

Stejně jako Tomáš Pospíchal, František Schmucker, Rostislav Vojáček a Milan Máčala, hráči a trenéři, kteří přebírali stejné ocenění před ním a jejichž erby na zdi baníkovské slávy samozřejmě rovněž figurují.

Foto: FAČR - Jan Tauber, FAČR

Zdeněk Rygel (vlevo) převzal Cenu dr. Václava Jíry z rukou předsedy FAČR Petra Fouska.

Ten se jménem Zdeněk Rygel jako symbol klubové věrnosti.

„Ono je třeba ale brát takové označení s rezervou. V naší době se do jiného klubu přestupovat nemohlo, zvláště od nás z Baníku. Každý  musel mít civilní zaměstnání, takže třeba já, Libor Radimec a Jirka Klement jsme nebyli fotbalisty, ale havíři na Dole Jan Šverma. A ostatní kluci byli papírově vedeni jako havíři na dalších šachtách," vzpomínal bývalý krajní obránce zlaté éry Baníku na fotbalové poměry v sedmdesátých a osmdesátých letech.

„Pod zem jsme se sice nepodívali, ale na výplatních sáčcích jsme měli uváděno havíř. A když nás chtěl některý z trenérů vystrašit, stačila pohrůžka, že nás pošle fárat," vyvolaly na Ryglově tváři úsměv praktiky Tomáše Pospíchala i některých dalších trenérů, pod nimiž v Baníku hrával.

Foto: FAČR - Jan Tauber, FAČR

Cenu dr. Václav Jíry převzal (odleva) Zdeněk Rygel, za nepřítomného Františka Komňackého jeho dcera a ing. Jaroslav Kolář.

Účinkovaly. Pod Jiřím Rubášem získal Baník s Rygelem v sestavě v roce 1976 první z mistrovský titulů, pod Evženem Hadamczikem přidal v osmdesátém a jednaosmdesátém roce dva další.

A zažil i slavné tažení pohárovou Evropou, které skončilo na jaře roku 1979 až v semifinále tehdejšího Poháru vítězů pohárů na Fortuně Düsseldorf. Právě Rygel ho ve čtvrtfinálové partii s Magdeburgem vystřílel nejslavnějšími góly, které v dresu Baníku dal.

„První utkání jsme prohráli v Magdeburgu 1:2, v odvetě jsme ale na soupeře vletěli, po padesáti minutách jsme vedli už 3:0 a měli jistý postup. Jenže jsme zvolnili, čehož „enderáci" využili a za deset minut nám dali Sparwasser a Pommerenke dvě branky. Museli jsme je proto dorazit a mně se to povedlo čtyři minuty před koncem parádní střelou z dobrých dvacet metrů, po které se brankář Heyne natahoval marně. Balon zapadl k tyči a byli jsme v semifinále."

Tehdy se Baník ocitl ve společenství západoněmeckého Düsseldorfu, belgického Beverenu a španělské Barcelony a jen málo chybělo, aby si zahrál ve švýcarské Basileji finále. A s Barcelonou k tomu...

Laureáti Ceny Václava Jíry za rok 2020
Zdeněk Rygel - obránce Baníku Ostrava, v jehož dresu odehrál 256 ligových zápasů, získal s ním tři mistrovské tituly a postoupil do semifinále Poháru vítězů pohárů, člen olympijského týmu, který získal na OH 1980 v Moskvě zlaté medaile.
František Komňacký - trenér, který získal mistrovský titul s B. Ostrava a na Slovensku double s MFK Ružomberok, Jablonec přivedl k druhé příčce v lize, což jen historicky nejlepší umístění Severočechů, jako asistent Michala Bílka se podílel na postupu české reprezentace do čtvrtfinále EURO 2012
ing. Jaroslav Kolář - novinář a publicista, na přelomu milénia a poté opět od roku 2009 dlouholetý ředitel komunikace ČMFS a tiskový mluvčí národního týmu, s nímž absolvoval rekordních 101 zápasů. Působil i jako tiskový mluvčí reprezentace do 21 let. Od roku 2011 byl předsedou Komise pro historii a statistiku, která se pod jeho vedením stala respektovanou fotbalovou institucí.

„V Německu jsme tehdy prohráli s Fortunou 1:3 a ani v domácí odvetě jsme nezačali dobře. Po půlhodině jsme prohrávali hodně laciným gólem. Na Bazaly ale tehdy přišlo přes třicet tisíc diváků a ti nás hnali pořád vpřed. Po změně stran jsme i díky nim vyrovnali, těsně před koncem dal Gusta Antalík druhou branku, ale další už jsme přidat nestačili. Škoda, finále s Barcelonou, která nakonec Pohár vítězů vyhrála, by bylo krásné. Zvlášť když jsme tehdy měli mužstvo schopné utkat se s každým soupeřem," vzpomínal laureát Ceny dr. Jíry na největší a nejkrásnější zápasy kariéry.

A že jich bylo. S Baníkem i s olympijským týmem vedeným Františkem Havránkem, který přivezl z olympijského turnaje v Moskvě v roce 1980 zlaté medaile.

„Vzpomínek je spousta. Na první ligový zápas, k němuž jsem nastoupil v Košicích, na první ligový gól, který jsem dával plzeňskému Čalounovi, na pohárové zápasy s Baníkem, tři tituly, které jsem s ním získal a samozřejmě na reprezentační starty. Nikdy nezapomenou na ten premiérový. Seděl jsem v šatně vedle Zdeňka Nehody, který měl v národním mužstvu odehrány už desítky zápasů a vzhlížel jsem k němu s úctou. Proto musím připomenout, že na mém ocenění má zásluhu Baník a samozřejmě reprezentace," přidával Zdeněk Rygel.

Reklama

Související témata: