Článek
V Teplicích jste končil svoje působení v závěru května. Měl jste již v té době jasno, že zamíříte do Bosny?
Vůbec ne. I když se o mém loučení s Teplicemi rozhodlo v předstihu, dlouho jsem netušil, kam povedou moje další kroky. Sítě jsem nikam nerozhazoval. Jen jsem chtěl pokračovat v práci, ať už v tuzemsku, nebo v zahraničí. Až minulý týden mě oslovil klub FK Sarajevo. To jsem byl zrovna na dovolené u moře v Chorvatsku. Proběhlo rychlé jednání, jel jsem hned do Sarajeva a v pondělí večer jsme se tam dohodli na spolupráci. Už se ani nevracím do Česka a zůstávám v Bosně, protože se blíží vstup našeho mužstva do kvalifikace o Evropskou ligu a potřebuji se s týmem nejprve seznámit.
S Teplicemi jste se letos do pohárové Evropy nedostal, přesto se v ní osobně objevíte. Jak se těšíte?
Už 14. července hrajeme ve druhém předkole proti švédskému Örebro. Času na přípravu je málo, navíc tady přes den panují vedra a můžeme trénovat až k večeru. Ale snad stihneme aspoň tři přátelská utkání. Máme je naplánované v Chorvatsku a v Bosně. O soupeři toho moc nevíme a teprve zjišťujeme prvotní informace. Jen si vzpomínám, že v roce 1997 tenhle švédský klub vyřadil v Poháru UEFA Jablonec, takže Örebro není na mezinárodní scéně žádným nováčkem. Každopádně mu chceme být důstojným sokem. Věřím, že máme šanci uspět.
Co od angažmá v FK Sarajevo celkově očekáváte?
Jak jsem vyrozuměl z jednání s manažery z vedení, tak bych měl dostat možnost pracovat s mladými hráči. Mám za úkol i změnit organizaci hry a stanovit nový systém. S komunikací snad nebudu mít problém. Už mě v Sarajevu oslovilo i pár lidí, kteří si mě pamatují z předchozího angažmá. Byli mezi nimi i fanoušci Željezničaru a divili se, že jdu k rivalovi. Ale zároveň mi přáli štěstí, které budu jistě potřebovat.
