Článek
Před zápasem se Slavií má legenda fotbalového Varnsdorfu spoustu práce. Vždyť na účastníka milionářské Ligy mistrů musí připravit nejen svůj tým, ale i celý stadion v Kotlině, kde ve středu odpoledne očekávají až dva a půl tisíce fanoušků. „Kromě trenéřiny tady mám na starost ještě celý areál, takže jsem tu od rána do večera. A teď je to organizačně ještě složitější,“ připouští Rudnyckyj.
Jeho pozice kouče i správce v jedné osobě zároveň může symbolizovat změnu poměrů ve fotbalovém Varnsdorfu. Malý rodinný klub patřil patnáct let ke štikám druhé nejvyšší soutěže. Vrchol ve své bohaté historii zažíval v roce 2015, kdy si druhým místem zajistil postup mezi českou elitu. Jenže kvůli nevyhovujícímu stadionu účast nakonec odmítl. Vloni pak sestoupil a mužstvo se rozprchlo. Klub zvažoval, zda se vůbec do třetí ligy přihlásit.
„Situace je složitá,“ přiznával existenční problémy jeho dlouholetý šéf Vlastimil Gabriel. Varnsdorf nakonec zachránil sponzor z Ukrajiny. „Nové tváře, nový realizační tým, nový začátek,“ hlásal před rokem klub. Nakonec ve třetí lize obsadil jedenácté místo, aktuálně je tam čtvrtý.
„Stále se řeší majetková práva, zda se klub prodá či neprodá, takže bych ještě neřekl, že jsme z nejhoršího venku. Jenže po sestupu se ani nevědělo, jestli se tady nebude hrát jen krajský přebor… Bylo to turbulentní období. Teď se to již trochu stabilizovalo a uvidíme, jak to všechno dopadne. Doufáme v lepší zítřky,“ věří Rudnyckyj, který je s více než 400 odehranými zápasy za patnáct sezon klubovou ikonou.
„Změnilo se tady hodně věcí. Spadli jsme ze druhé ligy a hrajeme třetí, jsou tady hráči z ciziny, takže jde o takovou proměnu. Ale hráči mají na třetí ligu velkou kvalitu a troufnu si říct, že ani ve druhé bychom se neztratili. Bohužel se nám nepodařilo udržet a teď jsme tady. Budeme bojovat, abychom se umístili co nejlépe ve třetí lize a třeba se nám někdy podaří vrátit,“ přeje si Rudnyckyj, jenž v roce 2025 ukončil ve 36 letech kariéru. Nyní si jde občas ještě kopnout v 5. nejvyšší soutěži za Vilémov, ale hlavně v zimě převzal Varnsdorf coby trenér.
Proti Slavii může postavit také pár hráčů zaměstnaných i mimo fotbal, což dříve pochopitelně nebývalo v Kotlině zvykem. „Máme asi dva tři kluky, kteří chodí do práce. Zbytek je tady a trénujeme dopoledne i odpoledne. Řekl bych, že teď jsme na takové poloprofesionální bázi,“ konstatuje Rudnyckyj.
Přesto by účastníka Ligy mistrů rád potrápil stejně jako před třinácti lety, kdy v Kotlině uhrál bezbrankovou remízu. V Edenu poté s týmem Miroslava Koubka prohrál 0:1. „Doma jsem tehdy nedal dvě gólovky,“ pamatuje si pořád i po letech.
„Stát se může zase cokoliv, ale to by pánbůh asi nesměl být doma,“ usmívá se, ovšem jedním dechem dodává: „Určitě nejdeme do zápasu odevzdaní. Jdeme bojovat o co nejlepší výsledek a Slavii co nejvíce potrápit. Ale jsme realisti a víme, proti komu hrajeme a jaký tým, s jakými možnostmi a s jakou silou sem přijede. Každopádně se jim to budeme snažit co nejvíce znepříjemnit,“ slibuje Rudnyckyj, který kvalitu Varnsdorfu ke Slavii přibližuje srovnáním žigulíku s mercedesem.
„Těšíme se i bojíme zároveň,“ žertuje. „Ale samozřejmě se hlavně těšíme. Je to taková odměna pro nás pro všechny. Když jsme začínali MOL Cup, v kabině jsem klukům říkal, že máme za cíl dojít co nejdál a dostat do Kotliny ligového soupeře. Cíl jsme splnili. A že nám vylosovali Slavii, je takovou třešničkou na dortu,“ přiznává Rudnyckyj, jehož tým v MOL Cupu nejprve vyřadil SK Štětí (6:0), po penaltách vyhrál v 1. kole v Brandýse nad Labem a ve 2. opět po rozstřelu doma zdolal Ústí nad Labem. Nyní změří síly s aktuálně nejlepším českým týmem.
