Článek
V rezervním týmu jste byl nejlepším střelcem Ajaxu. Dal jste patnáct gólů, měl osm asistencí. Ale šancí v áčku jste dostal minimum. V jakém rozpoložení jste před mistrovstvím Evropy?
Poslední půlrok jsem přijal jsem jako fakt, že mě trenér za žádných okolností nevyužívá. Bral jsem jako samozřejmost, že se na mistrovství Evropy musím připravit v rezervním týmu. Ale v hlavně jsem to pochopitelně měl a mám.
V druhé lize skončil rezervní tým Ajaxu na druhé příčce, jen osmkrát v sezóně jste prohráli. Ale jak velký rozdíl je být v kádru elitního výběru, nebo pouze béčka?
Je to těžké pro sebevědomí. Zejména v situaci, pokud člověk ví, že není horší, než hráči, kteří jsou v kádru áčka a naskakují do hry. Vážně hodně složitá situace. A pokud se opakuje celý rok, všechno je pouze umocněné.
Paradoxně jste při druhé sezóně v Ajaxu do nejvyšší soutěže naskočil jen pětkrát a dvakrát do evropských pohárů, přičemž v předchozí debutové sezóně v klubovém áčku bylo startů více.
Snažil jsem se nad vše povznést a dokazovat v béčku, že góly umím dávat i připravovat. Z pohledu čísel letošní sezóna nebyla špatná. Ale když jsem v předchozím ročníku zažíval pocity při pravidelných startech v základní sestavě áčka, a teď najednou nic, je to skutečně mrzuté.
Před vánočními svátky se však zdálo, že se přeci jen pro trenéra stanete vyvoleným a bude vás nasazovat. Jenže pak přišlo zranění a následně už jste šanci nedostal. Proč?
Zdravotní trable přišly v okamžiku, kdy jsme nikoho v áčku neměli na křídla a já bych šanci dostal. Šlo o pět či šest zápasů, v nichž jsem se mohl ukázat. Ale zranění přišlo ve špatný moment. Když jsem se dal dohromady, trenér už mě nenasadil.
Cítíte, že váš fotbalový růst je ohrožený? Nahlodalo vás minimální využití v přání pokračovat v Ajaxu?
Abych řekl pravdu, o pokračování v Ajaxu mě nepřesvědčuje moc věcí. Ale teď se snažím hlavně nemyslet na klub. Upínám se k mistrovství Evropy.
Jste vývojem vaší situace zdeptaný?
Od lidí z vedení často slyším, že se mnou počítají. Ale druhá věc je trenér, který rozhoduje, koho postaví. Budu všechno muset vyřešit po šampionátu. Další sezónu v béčku Ajaxu, to už nechci. Bude mi dvacet. V sedmnácti jsem hrál za áčko a teď bych měl druhou sezónu nastupovat za béčko... To by nebylo správné. Pro fotbalovou kariéru, pro výkonností rozvoj. A pro hlavu také ne.
Jak jste na zklamání z Ajaxu před cestou na soustředění reprezentační jednadvacítky do Rakouska zapomínal?
Pár dnů jsem byl sám a dopřál si regeneraci po sezóně, aby si tělo odpočinulo. A pár dnů jsem trávil s rodinou. Sestra má čtyřměsíční dítě, které jsem během jara viděl jen dvakrát, takže jsem si chtěl užít roli strýčka. Teď už se plně soustředím na fotbalové povinnosti, abych trenéry přesvědčil, že patřím do sestavy.
Vnímáte mistrovství Evropy jako šanci se ukázat a případně se prodat?
Věřím, že můžeme uspět, i když máme ohromně těžkou skupinu s Německem, Itálií a Dánskem. Jestliže se prosadíme jako tým, může turnaj pomoci každému v kádru. A mně pochopitelně rovněž. Je to šance, jak ukázat trenérům na Ajaxu, že jsem platný na nejvyšší úrovni. A pochopitelně i příležitost předvést se ostatním klubům, které budou šampionát nepochybně sledovat.
