Článek
Padesátník s rozčepýřenými šedivějícími vlasy a distingovanou mluvou je v pokročilém jednání s představiteli českého fotbalu, což ve středu dopoledne oficiálně potvrdil i svazový předseda David Trunda.
Nástup Španěla může stále ztroskotat na finančních podmínkách nebo protichůdných názorech členů svazového výboru, kteří musí prvního zahraničního trenéra v reprezentační historii schválit. Vše může dostat dramatický spád.
Španělská média považují dvouletou smlouvu za hotovou věc, Deniu navíc předchází mimořádně působivý životopis.
Zatímco předchozí trenéři národního týmu byli zkušení a zasloužilí pragmatici bez zřetelného rukopisu, Denia představuje přesný opak.
Možná víc než trenér je pedagog, který vychovává. Umí pracovat s mladými hráči. Systém nadřazuje individualitám. Preferuje rozestavení 4-2-3-1, od něhož poslední reprezentační trenér Koubek ustoupil. Z týmu tvoří Denia rodinu, vždyť na soustředěních a turnajích hráči spolu stráví víc času než s blízkými. „Zkušenost nám říká, že velké úspěchy dosahuje fungující kolektiv,“ líčil Denia nedávno pro web španělské federace.
Vyřčené věty musí znít líbezně šéfům českého fotbalu po mistrovství světa, kdy se po českém návratu ze zámoří proslýchalo, že k neúspěchu vedla i dusná atmosféra v nároďáku. Denia je zahraniční expert s přesahem, kterého si Trunda a spol. vysnili. Má bohaté zkušenosti s mládeží i mezinárodní úspěchy - vyhrál Euro do 17 i 19 let. Předloni Denia s mladým španělským výběrem triumfoval na olympijském turnaji v Paříži.
Denia u mládeže ve strukturách španělské federace fungoval 15 let. Pro svazové kanály prohlásil, že španělský trenér je tím nejlepším na světě. Poslední roky to potvrzují. Španělé předloni ovládli Euro, před dvěma týdny i světový šampionát. Na trůn je dovedl Luis de la Fuente, s nímž Denia dlouhé roky úzce spolupracoval. „Náš vztah je spíš o přátelství než o práci,“ vyznal se už dříve Denia.
Přímo v Americe na pozvání španělské federace jako uznávaná kapacita sledoval, jak jeho krajané při vyvrcholení turnaje získali světové zlato. Denia z mládežnických výběrů důvěrně zná současné šampiony Cubarsího, Ferrana Torese, Cucurellu nebo Yamala, kterého v jeho patnácti nasazoval ve výběru do 19 let. Významně se podílel na rozvoji záložníka Rodriho.
„Na turnaji do 16 let měřil asi 160 centimetrů, ale fotbal viděl jako nikdo jiný. Navíc měl rodiče, kteří měli 180 centimetrů. Jen jsem říkal: Počkejme, až se vytáhne,“ vzpomíná pro AS Denia. Z Rodriho vyrostl mistr Evropy i světa a také držitel Zlatého míče.
Nejspíš už jste pochopili, že Denia není žádný výstřední hláškař. Spíš důsledný pracant, který tvrdí: „Tvrdá práce vede k úspěchu. Každodenní práce je intenzivní, poskytujete hráčům informace a snažíte se z každého z nich dostat to nejlepší pro dobro celku.“
Denia těží i z hráčské kariéry. Pochází z Albacete, kde počátkem 90. let nakoukl do La Ligy. Zanedlouho přestoupil do Atlétika Madrid, s nímž v sezoně 1995/96 předčil Barcelonu i Real Madrid a slavil double v domácí lize i poháru. V Albacete i Madridu navlékal kapitánskou pásku, nezapřel vůdcovské sklony.
Někdejší stoper nepatřil mezi čahouny, měřil metr osmdesát a chybějící centimetry doháněl konstruktivní rozehrávkou a prací s míčem. Taky ale uměl přitvrdit. Když Atlético na přelomu tisíciletí zahučelo do druhé ligy, nasbíral za sezonu 17 žlutých karet.
Jako hráč má stříbro z olympiády v Atlantě 1996. Za dospělý nároďák si připsal dva starty. Nejblíž měl na mistrovství světa 1998, ale do výběru se přes obránce, jako byli Hierro, Aranzabal, Ferrer nebo Nadal, neprotlačil.
Aktivní kariéru zabalil ve třiatřiceti. Chvíli koketoval s funkcionařinou, než se našel jako trenér. Naposledy vedl klub a-Šahaníja v Kataru, poslední měsíce nebyl v zápřahu a spíš sledoval trenérské kamarády.
Sám sebe popisuje, že on i jeho následovníci na hřišti jsou produktem španělské výchovy. „Jsme odrazem mládežnických akademií, které fungují velmi dobře,“ říká Denia.
Teď by právě on měl nakopnout českou reprezentaci. Měl by být i spasitelem českého fotbalu, který inspiruje k obrodě. Trunda a spol. se spíš poohlíželi po kandidátech na severu Evropy či anglosaských zemích. Španělský machr ale nabízí velmi zajímavé řešení.
Zapadl by do odlišnější kultury a specifického tuzemského prostředí? Dohodne se s českými šéfy? Odsouhlasí Trundovi nápad fotbalová vláda?
Domácí fotbal před pár měsíci angažoval do čela komise rozhodčích Španěla Carlose Close Gómeze. Nyní není daleko, aby jeho krajan nastoupil na mnohem sledovanější pozici s daleko větším vlivem.
Pro vyslance z Pyrenejského poloostrova český fotbal přestává být neznámou španělskou vesnicí.
