Článek
Před čtvrtečním úvodním barážovým střetnutím v pražském Edenu se donekonečna skloňuje obávaný irský útočník Troy Parrott. Na Kellehera se docela zapomíná. Přitom docela neprávem.
Parrotta mohou čeští obránci totálně vymazat ze hry, přesto mohou Irové slavit. Pokud chtějí naopak Češi postoupit do finále baráže, musí bezpodmínečně alespoň jednou na Kellehera vyzrát.
A to bude fuška!
„Má velmi dobrou formu,“ upozorňuje novinář Fitzmaurice. A v 27 letech má Kelleher za sebou navíc už i slušnou řádku trofejí. Jen považte. Titul z Ligy mistrů, triumf v FA Cupu, dvě trofeje z Premier League a dvě z anglického ligového poháru.
Všechna prvenství sbíral ještě s Liverpoolem, v němž ale vesměs plnil roli spolehlivého náhradníka. Přesto si jej ale fanoušci oblíbili a vysloužil si od nich i novinářů hned několik přezdívek.
Hubeňour z Irska.
Nejlepší dvojka na světě.
Penaltový specialista.
Chcete je trochu objasnit? Vše milerádi vysvětlíme.
Kelleher vyrostl do 188 centimetrů, k nimž se udává váha 75 kilogramů. Ne, fakt nejde o žádného vazouna. Pochází z irského Corku, kde až do třinácti nastupoval v útoku. The Athletic o něm před lety stvořil článek, v němž se tvrdilo, že se o jeho střeleckém umu a dlouhých blonďatých loknách vědělo v širokém okolí.
Jenže když se Caomhín jednou postavil do brány, zjistilo se, že s rukavicemi mu to jde ještě lépe. Brzy se na mladého Ira začal vyptávat Blackburn, Aston Villa nebo Manchester United. Kelleher si v sedmnácti vybral jiného zájemce z Anglie. Liverpool, kterému fandil jako kluk.
V bráně slavného klubu se příležitostně objevoval od podzimu 2019. Za necelých šest let si připsal 67 soutěžních startů. Nikdy se nestal natrvalo jedničkou. Nebyla to jeho vina. Spíš měl ohromnou konkurenci a pro trenéra Kloppa představoval jistý záskok, který nikdy nezklame. Prostě bezva dvojka.
Už od prvních startů Kelleher zaujal jednou specialitou - uměl chytat penalty a deptat jejich střelce.
„Já se ale na ně moc nedívám,“ pověděl nevzrušeně do televizní kamery poté, co v Lize mistrů například předloni vychytal Kyliana Mbappého. „Prostě se cítím sebevědomě a vyberu si správnou stranu.“
Kromě francouzského bombarďáka chytil penaltu i dalším velikánům, jako je třeba Cristiano Ronaldo nebo Bruno Fernandes. To není špatné, viďte?
Když loni na podzim v kvalifikačním duelu Irů proti Portugalsku vyčapal hvězdného Ronalda, umístil Brenford na sociální sítě momentku slavícího Kellehera, zatímco Ronalda skrýval tvář v dlaních. „Vyvěste tu fotku v Louvru,“ vtipkoval anglický zaměstnavatel.
Kelleherova úspěšnost se fakt hodí obdivovat téměř jako muzejní exponát. Oficiální účet irského fotbalu zase po vychytání Ronalda připomněl statistiku: „Z jedenácti zápasových penalt v kariéře jich chytil šest!“
Specializovaný server Transfermarkt neeviduje jen tržní cenu fotbalistů, ale i úspěšnost střelců či brankářů při pokutových kopech. Kelleherova čísla se v nich liší. Skóre osm chycených proti 21 nechyceným se ale stále jeví špičkově!
„Jeho reálný přínos uvidíme, pokud se zápas v Praze dostane k penaltám,“ tvrdí novinář Fitzmaurice. Připomíná Kelleherův vítězný rozstřel ve finále ligového poháru proti Chelsea před pár lety nebo už jednou zmiňované hvězdy, které rozesmutnil.
Koneckonců i současný gólman Brenfordu je v Premier League jediným, kdo v aktuálním ročníku lapil víc než jednu penaltu. Kelleher zlikvidoval rovnou tři!
Zní to jako sakra vážné varování pro Čechy, aby ve čtvrtek večer v Edenu nespoléhali na střely z puntíku, který leží jedenáct metrů od brány. „Jsme v tom taky sebevědomí. Při trénincích jsme se penaltám taky věnovali,“ ujišťoval na středeční tiskovce nový reprezentační kapitán Ladislav Krejčí.
Bude to stačit, pokud na penalty vážně dojde?
A v čem je při nich Kelleher jedinečný?
I to rozebíral The Athletic. Nevězí za tím temná magie. „Kelleherův postoj je klidný a trpělivý,“ analyzoval brankářský specialista Matt Pyzdrowski. „Většinu času se pokouší stát. Je přesný opak Emiliana Martineze a dalších, kteří na brankové čáře tančí. Snaží se střelce rozhodit průpovídkami nebo gesty.“
Vlastně to i docela vystihuje brankářovu povahu. Kliďas bez výstřelků.
Kelleher při penaltách jen jednoduše roztáhne paže, aby opticky zvětšil objem těla. Na poslední chvíli je svěsí a vyčkává do poslední chvíle, co exekutor vymyslí. „Z vlastní zkušenosti vím, že spousta hráčů čeká na první pohyb brankáře,“ líčí Pyzdrowski. „Zakončovatelé sledují gólmana, zda se nějak nepohne. Když se to neděje, střelci zpanikaří a netrefí míč nejlépe.“
Samozřejmě, na penaltového fantoma existuje recept. Docela nedávno ho předvedlo pět exekutorů West Hamu včetně Tomáše Součka v osmifinálovém rozstřelu. Čtyři z pěti penalt mířily do šibenice, pátá byla prudká rána doprostřed nahoru, která ještě drcla o břevno. „Neuvidíte moc lepších penalt než těch, o které se postarali hráči West Hamu,“ smekl bývalý anglický fotbalista Glenn Murray.
Už zaniklo, proč podobné zakončení borci z West Hamu volili. Protože Kelleher. Hůře umístěné pokusy by irský blonďák nejspíš lapil.
Zní to jako snadný návod k úspěchu. Jenže zkuste to provést při velkém nerváku. Před natřískaným stadionem. A v dresu české reprezentace, která na mistrovství světa scházela dvacet let.
„Poslední irský zápas na mistrovství světa se hrál v roce 2002, kdy se prohrálo se Španěly po penaltách,“ připomene zase Fitzmaurice z Irish Independent. „Bylo by hezké a symbolické, kdyby nás Kelleher podobnou cestou na šampionát zase dostal.“
