Šlo o vteřiny, liberecká legenda zachránila život řidiči autobusu

Chystal se na zápas žen béčka Liberce proti Teplicím, když za Josefem Lexou přiběhly holky s tím, že se něco děje na nedaleké recepci na stadionu U Nisy. „Zrovna jsme měli rozcvičku před zápasem. Nejprve jsem myslel, že jde zase o nějakou srandu a dělají si ze mě prdelky, jak to tak bývá. Ale říkaly, ať si pospíším,“ popisuje současný kouč libereckého ženského béčka Josef Lexa.

Když prošel samozavíracími dveřmi, na zemi viděl ležícího muže. „Ptal jsem se recepční, co se stalo. A paní řekla, že se mu udělalo špatně a spadnul. Ptal jsem se, jestli už zavolali rychlou. A ta už byla naštěstí na cestě,“ vypráví Lexa, který dlouhá léta pracoval v liberecké nemocnici jako saniťák.

Oním mužem byl řidič teplického autobusu, který prodělal mrtvici. „Pána jsem položil na záda, klasika. Dýchal. Pro jistotu jsem mu zaklonil hlavu. To už přišla i kolegyně Sandra Bobvošová, která je vedoucí týmu. Pozorovali jsme ho, rozepnuli jsme mu košili, aby se mu dobře dýchalo a mezitím jsme komunikovali se záchrankou. Sice dýchal, ale vůbec nevnímal a nereagoval. Ani na proplácnutí, prostě vůbec na nic. Řekli nám, že posádky jsou už na cestě a ať ho hlídáme a kdyby náhodou začal chropět, ať zahájíme resuscitaci,“ popisuje šestý člen Dvorany slávy fotbalového Liberce.

„Položili jsme telefon a asi po dvaceti vteřinách jsme viděli, jak pán zmodral a začal se klepat. S kolegyní jsme se na něm hned začali střídat při masáži srdce. Střídali jsme se asi po minutě. Mezitím pak přijela jak sanitka, tak i rychlá s doktorem. Mám za to, že v tu chvíli nám i naskočil. Pak si ho převzali doktoři,“ říká s tím, že masáž mohla trvat dvě tři minuty. „Ale přišlo nám to jako celá věčnost. Co vám mám povídat, byl jsem zpocený jak Alík,“ usmívá se bývalý prvoligový hráč se 175 starty v nejvyšší soutěži.

Pomohla mu zkušenost z Krajské nemocnice Liberec, kde po skončení kariéry profesionálního fotbalisty v roce 2005 pracoval dlouhá léta jako saniťák. „Určitě mi to pomohlo. A samozřejmě furt jako trenér chodíte na pravidelná školení a první pomoc si opakujete, i teď jako řidič v ČSAD. A se Sandrou jsme se krásně doplňovali. Shodou okolností dělá ošetřovatelku na ortopedii v liberecké nemocnici, takže jsme hned věděli, co dělat,“ konstatuje 53letý Lexa, který momentálně vedle trénování dělá i šoféra autobusu.

„Co mám zprávy, tak pán už normálně komunikuje a snad bude v pořádku. Tohle slyšet je to nejkrásnější. Velké štěstí pro Teplice, že se to nestalo za jízdy. Raději ani nemyslet na to, co se mohlo stát…“ říká Lexa.

Cítí se nyní jako hrdina? „Označení hrdina mi zní divně. Hrdinové jsou lidé, co nastavují život každý den. Já jsem život nenastavil, jen jsem splnil svou povinnost. Ale je příjemné slyšet, že se záchrana podařila, pán žije a snad by měl být v cajku,“ uzavřel Lexa.

Teplický klub mu nyní veřejně poděkoval. „Před nedělním utkáním A-týmu žen v Liberci došlo na recepci stadionu U Nisy ke kolapsu řidiče autobusu FK Teplice, který utrpěl mrtvici a zástavu oběhu. Díky okamžité a pohotové reakci trenéra domácích, pana Josefa Lexy, který bez váhání zahájil resuscitaci a přivolal záchrannou službu, se podařilo zachránit život našeho řidiče. Zároveň děkujeme Sandře Bobvošové, která se do záchrany také aktivně zapojila. Děkujeme oběma za lidskost, odvahu a pohotovost ve chvíli, kdy šlo o vteřiny,“ zveřejnily Teplice na svých komunikačních kanálech. Pod Ještědem ženy Teplic vyhrály 1:0, ovšem to nejcennější vítězství zažily už před utkáním.